Kostel svatého Marka (Sušany)
Kostel svatého Marka v Sušanech | |
---|---|
Pohled od jihozápadu | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Chomutov |
Obec | Strupčice |
Lokalita | Sušany |
Souřadnice | 50°26′36,87″ s. š., 13°33′15,01″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | krušnohorský |
Farnost | děkanství Jirkov |
Status | filiální kostel (do 31. 12. 2012 patřil do farnosti Sušany) |
Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o programu při NOCI KOSTELŮ |
Zasvěcení | Marek Evangelista |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | gotický, barokní |
Výstavba | před rokem 1357 |
Specifikace | |
Umístění oltáře | východ |
Stavební materiál | opuka |
Další informace | |
Kód památky | 19392/5-766 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Marka je římskokatolický kostel zasvěcený svatému Markovi v Sušanech v okrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1] Kostel stojí na nevýrazné hraně mělkého údolí na jižním okraji vesnice u místní komunikace do Škrle. Obklopuje ho hřbitovní zeď s márnicí. Na hřbitov se vchází obloukovou bránou s tympanonem.
Historie
Kostel byl v Sušanech postaven před rokem 1357, kdy byl poprvé písemně zmíněn jako farní a kněz sušanského beneficia se jmenoval Johann. Jeho patronem a pravděpodobně i majitelem části vsi tehdy byl Bernard z Vildenfelsu.[2] Je možné, že sloužil jako tribunový kostel u dvorce místního šlechtice (již roku 1281 je zmiňován Petr ze Sušan). Během renesance byla rozšířena některá okna, ale zásadní přestavbou v barokním slohu prošel až roku 1729, kdy byla pravděpodobně přistavěna věž. V 17. století byla zdejší fara zrušena a až v roce 1777 byla nahrazena lokálií.[3] V 19. století byla snížena střecha a z fasády odstraněny barokní ozdobné prvky.
V roce 1994 začala oprava střechy a o pět let později byly do schránky na střeše kostelní věže vloženy dokumenty o dějinách kostela.[4]
Architektura
Stavba gotického kostela je jednolodní s čtvercovým presbytářem, ke kterému ze severu přiléhá o něco mladší sakristie zaklenutá valenou klenbou a přístupná gotickým portálem. Původní vstup do chrámové lodi vedl lomeným obloukem ze severu a dnes je zazděný. Hlavní loď je plochostropá a presbytář a přízemí věže jsou zaklenuté křížovou klenbou. Podlaha je pokrytá opukovou dlažbou. V západní části lodi stojí na jednoduchých pilířích barokní oratoř. Do vyšších pater věže vede dřevěné točité schodiště ve schodišťovém přístavku. Fasáda věže je pouze v nárožích zdobená jednoduchými lizénami. Barokní charakter si zachovala jen odstupňovaná korunní římsa věže. Stanová střecha na věži přechází do osmiboké lucerny zakončené jehlancem.[3]
Vybavení
Vybavení kostela bylo odvezeno do depozitářů nebo ukradeno.[2]
Galerie
- Vstup do věže
- Zazděné gotické okno v jižní stěně lodi
- Zazděný portál v severní stěně lodi
- Presbytář
- Hřbitov
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-15]. Identifikátor záznamu 130154 : Kostel sv. Marka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Sušany, s. 236–238.
- ↑ a b PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Sušany, s. 56–61.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Strupčice. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 64 s. ISBN 80-239-4166-6. Kapitola Sušany, s. 60.
Literatura
- PACHNER, Jaroslav. Sušany – kostel svatého Marka. Památky, příroda, život. 2000, roč. 32., čís. 3, s. 22–25. ISSN 0231-5076.
- Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Sušany, s. 465.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Pavel Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: