Kostel svatého Martina (Chrašice)

Kostel svatého Martina v Chrašicích
Místo
Stát	Česko Česko
Souřadnice	49°54′20,11″ s. š., 15°56′37,88″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	královéhradecká
Zasvěcení	Martin z Tours
Datum posvěcení	3. srpna 1721
Architektonický popis
Architekt	Jan Blažej Santini-Aichel
Stavební sloh	barokní
Další informace
Kód památky	21545/6-871 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřbitovní kostel svatého Martina přestavěný Santinim a dokončený roku 1721 se nachází v Chrašicích, místní části obce Chrast v okrese Chrudim. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Historie kostela

Na místě dnešního kostela je již v roce 1349 archivně doložena starší stavba, která prošla v průběhu staletí několika přestavbami. V 17. století bylo valenou klenbou s výsečemi druhotně zaklenuto kněžiště, největší proměnu však kostelík zaznamenal na počátku 18. století. Autorem přestavby kostelíka byl s největší pravděpodobností Jan Blažej Santini-Aichel. Jeho autorství nemáme přímo archivně doloženo, vyplývá ale ze slohového rozboru a přispívá mu i fakt, že v době vzniku kostela působil Santini ve službách královéhradeckého biskupa Jan Adama Vratislava z Mitrovic. Ten byl objednavatelem přestavby kostela. „V předvečer svátku patrona chrámu“, tedy 10. listopadu, roku 1720 zde právě biskup Vratislav z Mitrovic sloužil první mši a stavbu požehnal. I s výzdobou byl kostel znovu vysvěcen 3. srpna 1721.^[2] 3. 5. 1958 byl hřbitovní kostel zapsán na seznam kulturních památek ČR (rej. č. 21545/6-871). V rámci rekonstrukce v roce 2010 byl opatřen novou střechou.^[3] V současnosti je uzavřen a užíván jen příležitostně.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 6 095 000 Kč.^[4]

Popis stavby

Základ půdorysu tvoří kosočtverec lodi, jehož dva rohy trčí po stranách. Na západě na něj navazuje obdélná předsíňka, nad kterou se nachází kruchta, a na východě je otevřen dlouhým trojboce uzavřeným starším presbytářem.^[5] Po stranách jsou pak připojeny dvě lichoběžníkové místnosti, sakristie a komora. Diagonály kosočtverce mají dvojnásobnou délku, než je hloubka kněžiště a jeden z vrcholů kosočtverce leží v polovině hloubky prostoru kněžiště. Interiér stavby je řešen velmi jednoduše, loď je plochostropá, kněžiště je zaklenuté starší valenou klenbou s výsečemi. Působivější je kostelík v exteriéru, a to především díky krystalickému uspořádání hladkých zdí v ostrých úhlech, díky kterým se stavba při obcházení pozoruhodně proměňuje. Stěny jsou členěny pouze jednoduchými a nezbytnými prvky (liseny, ploché rizality a portály), což je pro Santiniho pozdní tvorbu typické.^[6] Okna jsou pravoúhlá obdélná se segmentovými záklenky.

Interiér

Do interiéru kostela byly umístěny 3 oltáře, hlavní oltář a dva boční zasvěcené sv. Vojtěchu a sv. Bricciovi.^[7] V souvislosti s nimi se Kořán zmiňuje o Santiniho pomocníkovi, hradeckém truhláři Janu Ludvíku Pešinském,^[8] který je archivně doložen jako autor výzdoby kostelíka. Podle návrhů, které pravděpodobně vytvořil přímo Santini, provedl tři oltáře (bez soch), obložení dveří oratoře a sakristie, parapet v presbytáři a hlavní dveře. Dochována je i detailní smlouva z 24. září 1720.^[9] V Soupisu památek z roku 1900^[10] se píše o nápisu, který měl být dochovaný na pravé stěně presbytáře, a měl zmiňovat vysvěcení tří zmiňovaných oltářů biskupem Vratislavem z Mitrovic roku 1721.

Odkazy

Reference

Literatura

• Horyna, Mojmír, Jan Blažej Santini-Aichel, Praha, 1998, s. 353.
• Chytil, Karel, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu chrudimském, ročník XI., Praha, 1900, s.27.
• Kořán, Ivo, Umění a umělci baroka v Hradci Králové, Umění XIX, 1971, s. 51.
• Poche, Emanuel (ed.), Umělecké památky Čech I., Praha, 1977, s. 534.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Martina na Wikimedia Commons
• http://depositum.cz/knihovny/pamatky/tiskclanek.php?id=c_4748
• https://web.archive.org/web/20100828200832/http://www.mestochrast.cz/vyznamne%2Dpamatky/d-1002/p1=1001