Kostel svatého Martina (Domoušice)
| Kostel svatého Martina v Domoušicích | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Louny |
| Obec | Domoušice |
| Souřadnice | 50°13′48,4″ s. š., 13°43′59,68″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | lounský |
| Farnost | Domoušice |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Martin z Tours |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 1754 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 42287/5-1121 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Martina je římskokatolický farní kostel v obci Domoušice v okrese Louny[1] zasvěcený svatému Martinovi. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[2] Postaven byl v roce 1754 v pozdně barokním slohu.[3]
Stavební podoba
Jednolodní kostel má obdélný půdorys. Na východní straně ho uzavírá polokruhově ukončený presbytář, k jehož jižní straně je připojen patrový přístavek se sakristií v přízemí a oratoří v prvním patře. Do oratoře vede vnější dřevěné schodiště. Na protilehlé straně na presbytář navazuje čtvercová kaple Božího hrobu. Dominantou kostela je západní průčelí s lizénovými rámci a zaoblenými nárožími. V horní části ho zakončuje štít s pilastry, křídlatými zdmi a trojúhelníkovým nástavcem. Lizénové rámce se uplatňují také na ostatních zdech včetně obou přístavků. V západní části plochostropé lodi stojí na dvou pilířích kruchta. Loď od presbytáře odděluje segmentový vítězný oblouk s výklenkem na jižní a vchodem na kazatelnu na severní straně. Presbytář je zaklenutý valenou klenbou s lunetami, která v závěru přechází v konchu. Valená klenba je použita také v kapli Božího hrobu a sakristie má klenbu křížovou.[3]
Zařízení
Rokokové zařízení tvoří hlavní oltář s novodobým obrazem patrona, dva boční oltáře zasvěcené Panně Marii a svatému Janu Nepomuckému a křtitelnice. Všechny tři oltáře zdobí oválné obrazy světců z poloviny osmnáctého století.[3]
Okolí kostela
Kostel je obklopen hřbitovem obehnaným zdí. Před západním průčelím kostela stojí také čtverhranná kamenná zvonice s půlkruhově klenutým vstupem a velkými zalomenými okny. U ohradní zdi jsou dvě výklenkové kapličky ze druhé poloviny osmnáctého století. Jejich průčelí zdůrazňují vždy dva pilastry a trojúhelníkový štít.[3]
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 53.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 154444 : Kostel sv. Martina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Domoušice, s. 316–317.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Martina na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Martina, Domoušice (katalog biskupství litoměřického)[nedostupný zdroj]
- Kostel svatého Martina na webu Hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel sv. Martina v Domoušicích se zvonicí