Kostel svatého Martina (Libuň)
| Kostel svatého Martina v Libuni | |
|---|---|
 (c) Karel Basta, CC BY 3.0 Kostel sv. Martina v Libuni | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Královéhradecký |
| Okres | Jičín |
| Obec | Libuň |
| Souřadnice | 50°29′54,62″ s. š., 15°17′55,05″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | turnovský |
| Farnost | Libuň |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Martin z Tours |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika a baroko |
| Výstavba | 14. století, zbarokizován 1771 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen a zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 27491/6-1244 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Martina v Libuni v okrese Jičín je původně gotická, později zbarokizovaná sakrální stavba v obci při silnici na zrušeném hřbitově.[2] Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]
Historie
Nejstarší písemná zmínka o kostele je z roku 1369, kdy jsou zdejší kostel a plebánie (fara) uvedeny v rejstříku papežského desátku jako součást jičínského děkanátu. Podle podacího práva zdejšího kostela sv. Martina patřila Libuň tehdy Vartenberkům. Kostel byl v roce 1771 zbarokizován.[2]
Architektura
Kostel je jednolodní stavba s pětibokým presbytářem. Vnějšek kostela je hladký, členěný pouze podstřešní římsou, presbytář podepřen jednou odstupněnými pilíři.[2] Severní a jižní stěny lodi jsou opatřeny čtyřmi okenními osami, lemovanými šambránami s novogotickou výplní.
Střecha lodě i presbytáře je mansardová. Nad presbytářem umístěn osmiboký sanktusník s jehlancovou stříškou. Střecha sakristie je sedlová, nad oratoří mansardová. Ze západní strany přiléhá čtyřboká věž členěná římsou ve výši římsy lodi. Nad vchodem ze západu je segmentově zakončené okno, v posledním patře tři segmentová okna s okenicemi.
Kostel je zaklenut valenou klenbou s výsečemi. Loď má plochý strop.[2]
Zařízení
Zařízení kostela pochází z doby kolem z roku 1770 a pozdějšího období. V kostele socha Assumpty z poloviny 16. století.[2]
Okolí kostela
Na hřbitově se nachází tři zlidovělé gotizující náhrobníky s figurálním reliéfy z období kolem poloviny 19. století. Fara je barokní volná stavba z 18. století. V zahradě čp. 1 se nachází kamenný toskánský sloup z roku 1689 s plnou kapličkou s figurálními reliéfy a erby. U nového hřbitova je obelisk z roku 1771 s reliéfy sv. Martina, Panny Marie a sv. Leonarda, přičemž horní jeho část je uražena. Před jižní zdí kostela stojí pískovcová socha sv. Josefa, která je dílem sochaře Josefa Jelínka z Mnichova Hradiště z roku 1819. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1746. Pomník libuňského faráře Antonína Marka, který se nachází u kostela je dílem J. Stuchlíka z roku 1896. Pomník padlým na návsi obce je od sochaře J. Bílka a arch. B. Holého. Na podstavci pomníku se nacházejí figurální reliéfy.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 118.
- ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Libuň /Jičín/, s. 258.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 138736 : Kostel sv. Martina, Libuň. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Martina na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Martina, Libuň (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel sv. Martina, Libuň na webu Hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Prasopestilence, Licence: CC BY 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: