Kostel svatého Martina (Mladá Vožice)
Kostel svatého Martina | |
---|---|
Kostel svatého Martina v Mladé Vožici | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihočeský |
Okres | Tábor |
Obec | Mladá Vožice |
Souřadnice | 49°31′58,69″ s. š., 14°48′34,16″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | českobudějovická |
Vikariát | Tábor |
Farnost | Mladá Vožice |
Zasvěcení | Martin z Tours |
Další informace | |
Adresa | Mladá Vožice, Česko |
Ulice | Žižkovo náměstí |
Kód památky | 20268/3-4913 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Martina v Mladé Vožici je barokní farní kostel postavený v letech 1790–1794,[1] duchovně spadající pod římskokatolickou farnost Mladá Vožice.[2]
Místopis
Kostel tvoří dominantu centrálního Žižkova náměstí. Ze zděné vyvýšeniny v jeho východní části, kde se do roku 1812[3] nacházel hřbitov,[1] nabízí výhled nejen na samotné náměstí,[4] ale také na řadu dalších mladovožických kulturních památek v těsné blízkosti kostela. Hned vedle něj stojí mohutná pozdně gotická zvonice,[5] v objektu čp. 22 za ním místní fara, přes ulici, jež vede podél kostela, leží zámek a socha svatého Václava je umístěna v severní, níže položené části Žižkova náměstí.[6]
Historie
Budova nejstaršího místního kostela[7] byla vystavěna na místě staršího svatostánku zmiňovaného v roce 1348.[3] Během husitských válek nebyl pravděpodobně zničen díky faktu, že zdejší farář přijímal podobojí. Znovu vystavěn byl v roce 1582 a až do roku 1623 zůstal utrakvistický,[8] od roku 1624 zde působí duchovní katoličtí.[7] Roku 1764 byl kostel přestavěn, přičemž byly položeny základy věží a vznikl presbytář a zadní část lodi, nicméně dokončena byla stavba až roku 1797. Dvakrát byl pak obnoven, a to v letech 1900 a 1929,[1] v roce 1930 byla do kostela zavedena elektřina.[7]
V 90. letech 20. století prošel objekt generální opravou,[7] v roce 2018 byla opravena čelní fasáda.[9][2]
Popis
Exteriér
Kostel je průčelím a hlavním vchodem obrácen k náměstí. Jedná se o jednolodní zděnou hladce omítanou stavbu se dvěma věžemi, z nichž severní je vyšší a nese bicí hodiny.[7]
Na fasádě kostela je umístěna pamětní deska připomínající duchovní internované v 60. letech 20. století v zámku v nedalekém Radvanově.[10]
Před kostelem stojí křížek a rostou lípy nově vysázené ve druhém desetiletí 21. století, jež nahradily vzrostlé stromy, které Národní památkový ústav navrhl odstranit.[6] Několik stromů rostoucích podél severní strany budovy zůstalo zachováno.
V otevřené kapli pod severní stranou kostela se nachází otevřená kaple svatého Jana Nepomuckého.[11][12] Na vnější stěně vyvýšeniny, na které stojí kostel, je umístěna pamětní deska připomínající odvlečení 99 obyvatel do plynových komor dne 2. září 1942.[13]
Interiér
V zadní části kostela je umístěn půlkruhově ukončený presbytář s dvěma kaplemi a oratořemi po stranách kněžiště. Třetí je připojena ze severní strany lodi, na její jižní straně přiléhá pětiboká kaple a je přistavěna nízká sakristie s valbovou střechou,[6] před vchodem do ní se nachází zdobená kazatelna.[14] V zadní pravé části lodi byla přistavěna kaple svaté Barbory s dřevěným oltářem se sochou světice, patronky horníků.[7]
Inventář
V roce 1802 byly pořízeny nové varhany, jejichž autorem je Anton Reiss, další se dvěma manuály a 24 rejstříky vystavěl Vladimír Skopek v roce 1943 a rozšířili a opravili je mistři Kubát a Filípek v roce 1971.[15]
Kostelní zvony byly v první polovině 18. století zmiňovány čtyři, a to Jan, Vilém, Kašpar a umíráček.[7] Po zrekvírování dvou zvonů během první světové války[16] a dalšího během druhé světové války v dubnu 1942, tj. zabavení pro potřeby státu – pro výrobu zbraní a střeliva, na zvonici zůstal jen umíráček a až roku 1952 kostel znovu získal zvon Jan o váze 669 kg. Automatickým odbíjením byl kostel vybaven roku 1974.[7]
Galerie
- (c) Czeva, CC BY-SA 3.0Pohled na kostel a zvonici
- Kostel s vzrostlými, dnes již pokácenými lipami
- Věž kostela
Odkazy
Reference
- ↑ a b c kostel sv. Martina - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Průčelí kostela svatého Martina v Mladé Vožici se brzy rozzáří. Táborský deník. 2018-08-04. Dostupné online [cit. 2020-01-24].
- ↑ a b CIZEK, Jiri. Kostel sv. Martina, Mladá Vožice. www.hrady.cz [online]. hrady.cz [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. mapy.cz [online]. mapy.cz [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Mladá Vožice - procházka městem.. www.turistika.cz [online]. turistika.cz [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Památky – město Mladá Vožice. www.mu-vozice.cz [online]. mu-vozice.cz [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Mladá Vožice – Římskokatolická farnost Mladá Vožice [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Farní rada – Římskokatolická farnost Mladá Vožice [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní deska internovaných duchovních v Mladé Vožici | Drobné památky. www.drobnepamatky.cz [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Kamenné sochy sv. Jana Nepomuckého v českobudějovické diecézi. pamatky.bcb.cz [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Mladá Vožice | Kde jsme potkali sv.Jana Nepomuckého | Mapotic.com. Mapotic [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Památník odvlečení osob do plynu v Mladé Vožici | Drobné památky. www.drobnepamatky.cz [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Martina v Mladé Vožici [online]. kudyznudy.cz [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
- ↑ VYSLOUŽILOVÁ, Markéta. Mladá Vožice. 1.. vyd. Praha: Maroli, 2001. 128 s. ISBN 80-86453-05-7.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Martina na Wikimedia Commons
- O památkách města Mladá Vožice včetně kostela
- Kostel svatého Martina v Památkovém katalogu NPÚ
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) Czeva, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Věž kostela sv. Martina v Mladé Vožici, Jihočeský kraj