Kostel svatého Martina (Radomyšl)

Kostel svatého Martina v Radomyšli
Kostel svatého Martina
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Jihočeský
Okres	Strakonice
Obec	Radomyšl
Souřadnice	49°19′0,71″ s. š., 13°55′55,2″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kostel svatého Martina
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	českobudějovická
Vikariát	strakonický
Farnost	Radomyšl
Status	farní kostel
Zasvěcení	Martin z Tours
Architektonický popis
Stavební sloh	románský gotický barokní
Výstavba	12. století
Další informace
Kód památky	18767/3-4329 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Martina v Radomyšli je římskokatolický farní kostel v radomyšlské farnosti v okrese Strakonice. Původní románský kostel byl založen ve dvanáctém století, ale dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby z let 1716–1717. Kostel je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

Románský kostel svatého Martina v Radomyšli byl postaven ve druhé polovině dvanáctého století na okraji staršího pohřebiště.^[2] První písemná zmínka o něm pochází z roku 1284, kdy je uváděn jako farní.^[3] V období gotiky byl dvakrát přestavěn. Podruhé se tak stalo v období 1372–1388.^[2]

Radomyšl patřila nejprve Bavorům ze Strakonice, z nichž Vilém Bavor ze Strakonic radomyšlský kostel i s farou věnoval johanitům. Ti později získali i vesnici a zůstali jejími majiteli až do roku 1848.^[4]

Stavební podoba

V románské podobě kostel tvořila loď zaklenutá dvěma poli křížové klenby, kterou na východě uzavíralo čtverhranné kněžiště. V lodi se nacházela panská empora přístupná ze sousedního šlechtického sídla.^[2] Při raně gotické přestavbě byl původní presbytář prodloužen a rozšířen na šířku románské lodi^[2] a postavena věž.^[5] Emanuel Poche uvádí věž už v románské fázi stavby.^[3] Po roce 1372 byly přistavěny dvě boční lodi.^[2] V patnáctém století byla postavena křížová klenba presbytáře a přistavěna sakristie. Poslední velká přestavba v barokním slohu proběhla v letech 1716–17178 za velkopřevora Ferdinanda Leopolda Dubského z Třebomyslic.^[3]

V dochované podobě je kostel trojlodní pseudobazilikou s pravoúhlým presbytářem, patrovou sakristií na severní straně, hranolovou věží v západním průčelí a barokními předsíněmi bočních lodí, z nichž jižní je otevřená a v jejím trojúhelníkovém štítu členěném pilastry je znak velkopřevora johanitů a nápis s letopočtem 1717. Původní románský vchod s půlkruhovým tympanonem se nachází na jižní straně lodi. Na severní straně lodi se dochovala torza románských půlkruhových okének.^[3]

Z presbytáře vede sedlový pozdně gotický portál do sakristie. Přízemí sakristie je sklenuté jedním polem křížové klenby, zatímco v patře je použita valená klenba. Presbytář je od lodi oddělen původně půlkruhovým vítězným obloukem, který byl při gotických úpravách mírně zahrocen. V hlavní lodi se klenby dělí do tří polí. V západních dvou jsou románské křížové klenby a ve východním poli je křížová klenba gotická. Boční lodě jsou zaklenuté trojicemi polí křížových kleneb a od hlavní lodi je oddělují dvojice lomených oblouků nesených masivními pilíři.^[3]

K areálu kostela patří také bývalý hřbitov ohrazený kamennou zdí, bývalá kostnice z let 1822–1834, kaple svatého Jana Nepomuckého v jižní ohradní zdi a kalvárie se sochami u východního průčelí presbytáře.^[4]

Vybavení

Hlavní oltář s rokajovou výzdobou pochází z let 1733–1745. Oltářní obraz doplňují sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Jana Křtitele. Dvojice bočních protějškových oltářů je z roku 1899. K vybavení patří také novogotická kazatelna z devatenáctého století a dvojice křtitelnic. Starší polygonální gotická křtitelnice je umístěna v předsíni a v severní lodi se nachází křtitelnice rokoková.^[3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Martina na Wikimedia Commons