Kostel svatého Martina (Rtyně)

Kostel svatého Martina
ve Rtyni
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
okresTeplice
ObecRtyně nad Bílinou
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátteplický
FarnostBořislav
Statusfiliální kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
ZasvěceníMartin z Tours
Architektonický popis
Výstavba17341737
Další informace
Kód památky42670/5-2731 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Martina ve Rtyni je barokní sakrální stavbou architektonicky dominující obci Rtyně nad Bílinou. Kostel je orientovaný k severu.

Historie

První zmínka o kostele pochází z roku 1381, který byl v roce 1383 doložen jako farní kostel. Ten byl v roce 1662 přestavěn. Současný objekt je barokní stavbou z let 1734–1737, kterou realizoval, podle projektu architekta Hieronyma Costy, zednický mistr teplického panství Clary-Aldringenů Christian Lagler. Stavba byla dokončena na podzim roku 1736. Generální oprava střechy, vnějších a vnitřních omítek proběhla mezi lety 1974 až 1981. V letech 2001–2007 byla instalována nová věžní báň a od roku 2019 se kompletně rekonstruuje celá střecha.

Architektura

Kostel je jednolodní, obdélný, s odsazeným pravoúhle zakončeným presbytářem. Po bocích presbytáře jsou sakristie a oratoř. Vnějšek kostela je členěn lizénovými rámy a segmentovými okny. Průčelí je s mělkým rizalitem, po jehož stranách jsou prázdné niky. Z rozeklaného trojúhelníkového štítu nad rizalitem vystupuje hranolová věž s nárožními lizénami a polokruhovými okny. Věž je zastřešená cibulově.

Presbytář je sklenut plackou, zatímco loď kostela má valenou klenbu s lunetami. Kostel je vyzdoben freskami.

Zařízení

Mobiliář je barokní a rokokový. Do roku 1995 se zde nacházela pozdně gotická polychromovaná Madona s Jezulátkem z období kolem roku 1500. Nyní je deponována na biskupství v Litoměřicích. Kazatelna je rokoková a pochází od A. Eckerta z roku 1746. Rozměrné dvoumanuálové varhany s dvaceti rejstříky jsou od S. Mühlera z roku 1883.

Zvony

Průčelní západní věž je bez zvonů, protože původní byly zrekvírovány v období I. světové války. V roce 1930 byly (z iniciativy tehdejšího bořislavského faráře Franze Sitteho) u Richarda Herolda z Chomutova pořízeny zvony nové, které však byly opět zabrány v roce 1942. Pouze v sanktusníku se nachází zvon z roku 1844 od Františka Golda. Ze zrekvírovaných je znám zvon z roku 1505 od Jana Konváře.[1]

Okolí kostela

Kolem kostela býval původní hřbitov s kamennou ohradní zdí a s výklenkovými kaplemi v nárožích. Tyto kaple se štítovými nástavci se dochovaly se pouze tři. Čtvrtá, jihovýchodní kaple, zanikla při stavbě nové silnice v šedesátých letech 20. století.

Odkazy

Reference

  1. HONYS, Vít. Renesanční zvony na Teplicku. In: HRUBÁ, Michaela; HRUBÝ, Petr. Renesanční sochařství a malířství v severozápadních Čechách. Sborník příspěvků z kolokvia konaného v Muzeu města Ústí nad Labem ve dnech 25.–26. listopadu 1999. Ústí nad Labem: Albis international, 2001. ISBN 80-86067-52-1. S. 281–296.

Literatura

  • Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 57. 
  • Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. S. 261–262. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“