Kostel svatého Martina (Soběsuky)
| Kostel svatého Martina v Soběsukách | |
|---|---|
 Kostel svatého Martina | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Chomutov |
| Obec | Chbany |
| Lokalita | Soběsuky |
| Souřadnice | 50°21′5,27″ s. š., 13°25′38,78″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | lounský |
| Farnost | Soběsuky |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Martin z Tours |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | konec 17. století |
| Další informace | |
| Kód památky | 28879/5-837 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Martina je římskokatolický kostel zasvěcený svatému Martinovi v Soběsukách v okrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1] Kostel stojí na okraji terénní hrany nad údolím Ohře asi jeden kilometr pod hrází nechranické přehrady. Je obklopen zrušeným hřbitovem a hřbitovní zdí s barokní branou.
Historie
První písemná zmínka o kostelu svatého Martina v Soběsukách pochází z roku 1369, ale existují dohady o starším kostele založeném okolo roku 1180 mnichy z kláštera ve Waldsassenu. Stávající barokní podobu kostel získal během přestavby na konci 17. století. V kostele byli až do osmdesátých let 18. století pohřbíváni majitelé panství.[2] Nový hřbitov byl zřízen asi půl kilometru jižně od návsi.[3]
Stavební podoba
Kostel je jednolodní a na východě ho uzavírá pravoúhlý presbytář, k jehož stranám jsou připojeny dva šestiboké přístavky. Před západní průčelí vystupuje hranolová věž a střecha nese sanktusovou vížku. Fasády jsou členěné pilastry a a půlkruhově ukončenými okny. Vnitřní stěny lodi přechází fabionem do stropu členěného štukovými rámci. Presbytář se do lodi otevírá půlkruhovým vítězným obloukem a je zaklenutý valenou klenbou s lunetami na římsových konzolách. Kruchta je dřevěná a zdobí ji barokní sošky evangelistů.[4] V jižní stěně se zachovalo gotické zdivo a zazděný pískovcový portál.[2]
Vybavení
V kostele se nachází čtyři oltáře: hlavní oltář svatého Martina, dále oltář svatého Jana Nepomuckého, oltář Panny Marie a oltář svatého Josefa. K vybavení také patří kazatelna, křtitelnice a lavice v chrámové lodi. Na vítězném oblouku je soška Piety z 19. století. Sochy svatých v sakristii jsou ze druhé poloviny 18. století. Lavice na oratoři pochází z období okolo roku 1680. Interiér také zdobí obrazy křížové cesty z roku 1771.[4] Z původních tří zvonů v kostele zůstal jen největší renesanční zvon z roku 1539 zdobený nápisem „MD XXXIX 1539 sit nomen domini benedictvm ex hoc nunc et usqve in seculum anno“.[3]
Okolí kostela
U brány ve hřbitovní zdi je na vysokém podstavci sousoší z roku 1724 se svatým Janem Nepomuckým, který stojí na zeměkouli a doprovázejí ho dva andělé. Před kostelem byl také na původní návsi vztyčen raně barokní mariánský sloup z roku 1694.[4]
Galerie
Sousoší svatého Jana Nepomuckého
Mariánský sloup před kostelem
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-17]. Identifikátor záznamu 140213 : Kostel sv. Martina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Soběsuky, s. 78–79.
- ↑ a b BINTEROVÁ, Zdena. Chbany. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 68 s. ISBN 80-239-4163-1. Kapitola Soběsuky, s. 48.
- ↑ a b c Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P–Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Radonice, s. 206–207.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Martina na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Martina, Chbany (katalog biskupství litoměřického)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Salim2, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Salim2, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Salim2, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: