Kostel svatého Martina a Prokopa (Karlík)

Kostel svatého Martina a Prokopa
v Karlíku
Kostel v Karlíku od jihu (2016)
Kostel v Karlíku od jihu (2016)
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecKarlík
Souřadnice
Základní informace
ZasvěceníMartin z Tours
Další informace
Kód památky29358/2-2230 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Martina a Prokopa stojí na návrší nad obcí a je nejstarší dochovanou památkou architektury v obci Karlík v okrese Praha-západ. Podle darovací listiny z roku 1253 k němu patřila obec, darovaná českou královnou Konstancií špitálu řádu křižovníků s červenou hvězdou. Později byl její název Dobřichovice přenesen na novou obec sousední, která kostel neměla, a proto i pro tuto obec byl kostelem farním. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Hlavní oltář s obrazem sv. Mikuláše

Historie

Na místě dnešního kostela původně stála rotunda svatého Martina, postavená pravděpodobně již v první polovině 12. století z nepravidelně osekaných kamenných kvádříků. Bývá na ni vztahována první písemná zmínka z roku 1253 o darování vsi Dobřichovice špitálu Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Anežka Merhautová na základě průzkumu stavby vyslovila hypotézu, že rotunda byla původně kostelem vlastnickým, patřícím ke dvorci, jemuž bylo až ve 14. století dáno jméno Karlík. V polovině 18. století byl kostel rozšířen̠: horní část zdiva lodi, apsidy a okna byla provedena z cihel [2] a zároveň byl upraven interiér v barokním slohu. V roce 1767 přibyla věž, později byla přistavěna chrámová loď se třemi barokními okny kasulového tvaru. Další úpravy proběhly v letech 1807-10 a 1834. K zásadní přestavbě kostela v novorománském slohu došlo roku 1889 - stavbu podle plánů ing. Krcha provedl stavitel Kundl z Prahy. Obnovený chrám slavnostně vysvětil vyšehradský kanovník František Micka.[3]

Popis

Jde o jednolodní obdélný kostel, se západní hranolovou věží, která byla při novorománské přestavbě zvýšena a upravena (cibulovitou báň nahradila jehlancová střecha). Původní rotunda s lucernou a apsidou slouží jako presbytář. Loď má strop plochý, sakristie má křížové klenby.

  • Hlavní oltář je řezaný ze dřeva v novorománském slohu z dílny bratří Bušků ze Sychrova, na něm oltářní obraz sv. Martina od akademického malíře Jana Heřmana z roku 1889.
  • Nástěnné malby na klenebním pasu vítězného oblouku: v medailonech poprsí českých patronů: zleva sv. Ludmila, sv. Prokop, (nahoře uprostřed pelikán krmící svou krví mláďata), vpravo sv. Václav a sv. Anežka Česká. Nad obloukem je vymalováno poprsí Krista Spasitele. Novorománskou kazatelnu původně na poprsni zdobily obrazy čtyř evangelistů, nyní jsou arkádová pole prázdná.
  • Varhany na kruchtě, pocházejí z roku 1890 a jsou funkční s původní mechanikou a měchy; chrám má dobrou akustiku.
  • Zvony ve věži jsou zasvěceny sv. Janovi a sv. Prokopovi.[3][4]

Hřbitov

Kostel je obklopen hřbitovem s kamennou ohradní zdí a brankou. Na něm stojí dnes již nepoužívaná márnice. Sídliště bylo v okolí hřbitova již v době bronzové.[5]

Významné hroby:

  • Společný hrob a památník obětí první světové války z let 1914-1918 (vpravo od vchodu do kostela)
  • Karel Hermann-Otavský – právník a rektor Univerzity Karlovy, z Černošic
  • Karel Otavský – historik umění z Černošic
  • Jan Reimann – pražský zlatník, žijící v Dobřichovicích

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-05-21]. Identifikátor záznamu 140733 : Kostel sv. Martina a sv. Prokopa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Anežka MERHAUTOVÁ, Raně středověká architektura v Čechách. Academia Praha 1971, s. 112-113
  3. a b M., Kamler. Kostel sv. Martina a sv. Prokopa - Karlík kostel, Karlík (obec). www.krasnecesko.cz [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. 
  4. HRADY.CZ. Kostel sv. Martina a Prokopa, Karlík.. www.hrady.cz [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. 
  5. Archeologie pravěkých Čech 05, doba bronzová, ARÚ Praha 2008, s. 224

Literatura

  • Antonín PODLAHA, Posvátná místa Království českého III., Vikariát zbraslavský. Praha 1909, s. 199-204. Dostupné online.
  • Karel GUTH, České rotundy, in: Památky archeologické 34, 1925, s. 127.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jan Heřman- obraz sv. Mikuláše 02.jpg
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Jan Heřman: Oltářní obraz sv. Mikuláše (1889), Kostel sv. Mikuláše a Prokopa, Dobřichovice- Karlík