Kostel svatého Matouše (Křešice)
| Kostel svatého Matouše v Křešicích | |
|---|---|
 Kostel sv. Matouše v Křešicích | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Litoměřice |
| Obec | Křešice |
| Souřadnice | 50°31′19,22″ s. š., 14°13′1,35″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | litoměřický |
| Farnost | Křešice u Litoměřic |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o programu při NOCI KOSTELŮ |
| Zasvěcení | Matouš |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika, baroko |
| Výstavba | kol. r. 1500 a v r. 1666 |
| Další informace | |
| Kód památky | 28173/5-2104 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Matouše v Křešicích je gotická[1] sakrální stavba stojící na malém návrší uprostřed obce nedaleko řeky Labe. Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie
Kostel je poprvé připomínán roku 1384, kdy jsou o něm dochovány písemné záznamy. Z části byl pozdně goticky upraven kolem roku 1500 a poté byl v roce 1666 barokně přestavěn do dnešní podoby,[3] kdy byla pořízena nová střecha, zvýšena věž a prolomena dnešní okna.[1]
Architektura
Jedná se o obdélnou, jednolodní stavbu s odsazeným polygonálním presbytářem. Po jeho jižním boku se nachází sakristie a předsíň. V západní částí stojí v průčelí kostela hranolová věž. Na presbytáři jsou opěrné pilíře a zazděná gotická okna. V jižní předsíni je pozdně gotická klenba a dva portály. Vnější portál má přetínavé pruty v ostění, vnitřní je půlkruhový se dvěma výžlabky.[1]
V presbytáři je žebrová klenba ze 14. století a pozdně gotický sanktuář z období kolem roku 1500. V lodi kostela je strop z doby po roku 1860. Pozdně gotická kruchta spočívá na polygonálních pilířích, se segmentovými oblouky a žebrovou klenbou. V podvěží je křticí kaple s valenou lunetovou klenbou.[1]
Vybavení
Hlavní oltář je barokní z roku 1666. Jsou na něm dva páry sloupků s boltcovými řezbami.[1] Titulní obraz sv. Matouše s andělem na hlavním oltáři,[3] a snad i obraz v nástavci ze stejného období,[1] pocházejí od Karla Škréty.[3] Dva barokní boční oltáře pocházejí ze 17. století. Mají sloupkové edikuly a v nástavcích po dvou soškách. Obrazy na bočních oltářích jsou novější. Kazatelna z konce 18. století byla po liturgické reformě II. vatikánského koncilu odstraněna. Křtitelnice je kamenná, pozdně gotická. Barokní varhany se zlacenými akantovými křídly pocházejí z roku 1715. Obraz sv. Karla Boromejského z roku 1705 je barokní. Ve věži se dochoval velký renesanční zvon z roku 1612.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Křešice /Litoměřice/, s. 161.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-29]. Identifikátor záznamu 139458 : Kostel sv. Matouše, Křešice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 126.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: