Kostel svatého Matouše (Přečaply)

Kostel svatého Matouše
v Přečaplech
Kostel svatého Matouše od Údlic
Kostel svatého Matouše od Údlic
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresChomutov
ObecÚdlice
LokalitaPřečaply
Souřadnice50°26′0,09″ s. š., 13°28′19,49″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátkrušnohorský
Farnostděkanství Chomutov
Statusfiliální kostel
(do 2. 1. 2013 patřil do farnosti Údlice-Přečaply)
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
ZasvěceníMatouš
Architektonický popis
Stavební slohbarokní
Výstavba1720–1728
Další informace
Kód památky22385/5-803 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Matouše je římskokatolický kostel zasvěcený svatému Matouši v Přečaplech v okrese Chomutov. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Kostel stojí v dominantní poloze na vrcholu nízkého návrší (300 m n. m.) nad Údlickou kotlinou. Podle terénních náznaků a archeologických nálezů se kostelní areál nachází na akropoli nepotvrzeného raně středověkého hradiště z 10.–12. století.[2] Je obklopen zrušeným hřbitovem a z vesnice k němu vede kamenné schodiště z 18. století.

Historie

Farní kostel v Přečaplech je zmiňován již roku 1356,[3] kdy vesnici vlastnil teplický klášter benediktinek, v jehož majetku zůstal až do roku 1420. Klášter svým darem z roku 1378 umožnil, aby v Přečaplech mohl být kromě faráře také kaplan.[4] Přestože okolní obyvatelstvo bylo v šestnáctém století převážně protestantské, stali se během rekatolizace panství od roku 1592 patrony kostela chomutovští jezuité. Jeden z jimi dosazených farářů byl při lovu holubů ubit vesničany, když jeho střela zapálila doškovou střechu a při požáru vyhořelo několik domů.[5]

Výrazná přestavba proběhla v barokním slohu v letech 1720–1728. Mapa stabilního katastru z roku 1842 ho zachytila jako zasvěcený Panně Marii. V polovině devatenáctého století kostel vyhořel a byl obnoven v roce 1859. Ve druhé polovině dvacátého století zchátral a hrozilo zřícení některých částí. V roce 1973 bylo rozhodnuto o zboření nejhůře postižených částí. Zbořen byl presbytář se sakristií a kaplí Božího hrobu, ale zbytek kostela byl jako krajinná dominanta alespoň staticky zajištěn.[6] V roce 2013 církev získala dotaci na zahájení opravy kostela.[7]

Stavební podoba

Kostel je obdélná jednolodní stavba s hranolovou věží v ose západního průčelí. Fasáda lodi je členěna lizénovými rámy a věž toskánskými pilastry.[8] Zbouraný presbytář býval obdélný a k jeho severní straně přiléhala sakristie s oratoří v patře. Věž je dvoupatrová a má cibulovou střechu s osmibokou lucernou.

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-23]. Identifikátor záznamu 133325 : Kostel sv. Matouše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Přečaply, s. 263–264. 
  3. ↑ PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Přečáply, s. 42. 
  4. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Údlice a Nezabylice. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2002. 48 s. ISBN 80-239-0450-7. Kapitola Přečaply, s. 14. 
  5. ↑ BINTEROVÁ, Zdena, a kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Přečaply, s. 243. 
  6. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Umělecké památky okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1985, roč. 17, čís. 2, s. 58. 
  7. ↑ Kostel sv. Matouše [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2014-12-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Přečáply, s. 165–166. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“