Kostel svatého Matouše (Třebonín)

Kostel svatého Matouše
v Třeboníně
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresKutná Hora
ObecTřebonín
Souřadnice49°52′12,86″ s. š., 15°18′48,36″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézekrálovéhradecká
FarnostTřebonín
ZasvěceníMatouš
Architektonický popis
Stavební slohbarokní
Výstavba12. století
Specifikace
Stavební materiálrula
Další informace
Kód památky15525/2-1187 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Matouše je římskokatolický farní kostel v Třeboníně v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Postaven byl nejspíše koncem dvanáctého století v románském slohu, ale dochovaná podoba je výsledem především barokních a pozdějších úprav. Areál kostela je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Třebonínský románský kostel byl založen nejspíše koncem dvanáctého století a pravděpodobně už stál v roce 1194. V té době byl zasvěcen svatému Kříži.[2] První písemná zmínka, v níž je uveden pod latinským označením Alba ecclesia, pochází z druhé poloviny čtrnáctého století.[3] Později byl kostel upraven a rozšířen v gotickém, renesančním a barokním slohu.[4] K rozšíření lodi a presbytáře došlo v roce 1790.[5] V průběhu dějin se změnilo zasvěcení. Kostel je uváděn jako zasvěcený svatému Matoušovi[4][6] nebo svatému Matějovi.[5]

Stavební podoba

Náhrobník s reliéfem kříže a kalichu
Zvonice

V dochované podobě je kostel jednolodní stavba s půlkruhovým presbytářem a hranolovou věží na západní straně. K jižní straně presbytáře přiléhá sakristie. Podvěží je zaklenuté žebrovou klenbou, v presbytáři je použita koncha a v sakristii placková klenba.[5] Areál kostela se zvonicí vymezuje ohradní zeď. Vstupuje se do něj ze západu velkou bránou s trojúhelníkovým štítem nebo malou brankou na jihu. Zvonice má zděnou podezdívku a bedněné patro se šindelovou střechou.[4]

Do lodi se vstupuje z podvěží goticko-renesančním okoseným portálem ze šestnáctého století s původním dveřmi.[3] Druhé podlaží věže je přístupné vnějším schodištěm a vchází se z něj na dřevěnou kruchtu.[7]

Románské zdivo se dochovalo v užší části lodi a ve věži,[7] která byla upravena v šestnáctém století.[5] Stavebním materiálem je místní dvojslídná rula. Původní vstup do kostela se nacházel v severní stěně lodi.[7] Z románské stavební fáze pochází také východní štít,[8] v němž se dochovaly tři otvory, z nichž prostřední má profil ve tvaru kříže. Jejich umístění naznačuje, že na východní straně kostel původně ukončovala apsida.[9]

Vchod do věže v prvním patře je nejspíše původní a naznačuje existenci tribuny.[8] Kostel tak nejspíše souvisel se sídlem Ubislava z Třebonína zmiňovaného v roce 1194, které se mohlo nacházet v prostoru hřbitova jižně od kostela.[2]

Zařízení

Interiér

Většina zařízení pochází z osmnáctého století. Ze staršího období pochází gotická osmiboká křtitelnice.[5] Ve vnější zdi lodi jsou umístěny dva figurální náhrobníky ze druhé poloviny šestnáctého století a znakový náhrobník se symbolem kalichu a kříže z patnáctého století.[4] Dominantou interiéru kostela je hlavní oltář s vyřezávaným akantovým rámem a sochami andělů. Na bočním oltáři je umístěn novodobý obraz. K dalšími vybavení patří dřevěná socha Immaculaty, krucifix na vítězném oblouku, kazatelna s řezanou rokajovou výzdobou a pozdně barokní křtitelnice.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-12]. Identifikátor záznamu 126015 : Kostel sv. Matouše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b SMETÁNKA, Zdeněk; ŠKABRADA, Jiří. Třebonín na Čáslavsku v raném středověku (Povrchový průzkum). Archeologické rozhledy. 1975, roč. XXVII, s. 77. Dále jen Smetánka, Škabrada (1975). Dostupné online. ISSN 0323-1267. 
  3. ↑ a b Smetánka, Škabrada (1975), s. 73.
  4. ↑ a b c d Kostel sv. Matouše [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Třebonín, s. 104. 
  6. ↑ Farní kostel sv. Matouše, apoštola a evangelisty [online]. Biskupství královéhradecké [cit. 2022-02-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c Smetánka, Škabrada (1975), s. 74.
  8. ↑ a b Smetánka, Škabrada (1975), s. 75.
  9. ↑ Smetánka, Škabrada (1975), s. 76.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Trebonin C. KostelSvMatouseInterier1.jpg
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Třebonín C. Interiér kostela svatého Matouše, okres Kutná Hora, Česká republika.
Trebonin B. KostelSvMatouse.jpg
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: