Kostel svatého Matouše (Vernířovice)

Kostel svatého Matouše
Kostel v roce 2008
Místo
Stát	Česko Česko
Obec	Vernířovice
Souřadnice	50°1′54,84″ s. š., 17°7′46,92″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	Olomouc
Děkanát	Šumperk
Farnost	Sobotín
Status	filiální kostel
Zasvěcení	Matouš
Architektonický popis
Stavební sloh	baroko
Výstavba	1776
Specifikace
Stavební materiál	zděný
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Matouše ve Vernířovicích je barokní stavba z roku 1776. Kostel byl v roce 1837 zvětšen a v roce 1851 opraven do dnešní podoby.^[1]

Historie

Kostel sv. Matouše vznikl na místě hřbitovní kaple se zvonicí, postavené roku 1711 na náklady místního rychtáře. Kaple byla v letech 1773 až 1776 rozšířena na kostel. Roku 1777 byla postavena fara a dosazen první kněz. Na paměť této významné události nechali Vernířovičtí zhotovit a u kostela vztyčit krupníkový sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého, který dodnes zdobí vnější stěnu presbyteria.^[2] V roce 1836 nechal majitel panství hrabě Mittrowský přistavět ke kostelu z jižní strany menší sakristii a také oratoř. Poslední velkou stavební úpravou prošel kostel v roce 1851. Noví majitelé, Kleinové z Vizmberku, nechali opravit střechu, vyměnit strop, vybudovat nové schody na věž a předsíň. V roce 1876 byl na střeše postaven sanktusník se zvonkem k vyzvánění při úmrtích. Další opravy byly prováděny v letech 1892-1895 za faráře Schamschuly (výměna plechové báně, úprava hlavního oltáře, výmalba interiéru i fasády). Ve 30. letech 20. století byly pořízeny nové kostelní lavice, položena nová dlažba, zavedena elektřina a vyměněna okna.

Po 2. světové válce farnost nebyla obsazena novým knězem a kostel chátral a hrozila mu zkáza. V roce 1974 musela být provedena generální oprava exteriérů. V letech 2000-2003 byla provedena oprava kostela, na kterou finančně přispěla obec, olomoucká arcidiecéze i místní občané a němečtí krajané. Při příležitosti ukončení těchto prací byla na jižní straně věže umístěna deska s česko-německým nápisem. Další prostředky z programu Rozvoje venkova získané v roce 2012 umožnily dokončení celkové rekonstrukce.

Popis

Kostel je jednoduchá stavba obdélného půdorysu zakončená výklenkem kněžiště. Na jihozápadní straně je přistavěna sakristie stejně vysoká jako hlavní loď. Věž s cibulovou bání včetně kříže je vysoká 24 m. V roce 1883 byly na věž instalovány hodiny, které zhotovil místní sedlák. Jednoduchá, mírně zaklenutá okna jsou umístěna po obvodu kostela v horní části pod římsou. Inventářem kostela jsou dva věžní zvony, zasvěcené sv. Josefu a Panně Marii a sv. Matoušovi. Jeden menší zvon je také v sanktusníku.

U kostela stojí dvě státem chráněné kulturní památky vytvořené z místní, vzácně se vyskytující horniny „krupníku“:

socha sv. Jana Nepomuckého, ojedinělé rustikální barokní dílo z roku 1777^[3], Socha byla restaurována v r. 2003.

litinový kříž s pozlaceným tělem Krista na kamenném podstavci. Kříž byl postaven roku 1865 na náklady rodiny Kleinů, majitelů železáren v Sobotíně^[4]

Interiér kostela je uzavřen plochým stropem. Kněžiště je od lodi odděleno zvýšeným stupněm. Většina mobiliáře pochází z konce 19. a počátku 20. století. Nejhodnotnější součástí výzdoby je obraz svatého Matouše od Augusta Gemunda, umístěný na čelní zdi kněžiště nad hlavním oltářem. Na kůru se nacházejí varhany z dílny F.Kolb's Söhne z počátku 20. století.^[5] V interiéru se nachází pozdně gotická plastika světice z počátku 16. stol. Pravděpodobně se jedná o mariánskou sošku ze staré vernířovické kaple.

Reference

Literatura

• Doubravský Zdeněk, Filipová Milena, Gronychová Marie, Turková Alena: Církevní umění gotiky a renesance na Šumpersku, Zábřežsku a Mohelnicku, vyd. Vlastivědné muzeum Šumperk 2005, ISBN 80-85083-48-5

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Matouše na Wikimedia Commons
• http://www.obec-vernirovice.cz//
• http://www.vernirovice.czweb.org/stavebni-pamatky.html Archivováno 13. 10. 2016 na Wayback Machine.
• http://pamatkovykatalog.cz/