Kostel svatého Mesropa Maštoce

Kostel svatého Mesropa Maštoce
Místo
Stát	Arménie Arménie
Souřadnice	40°15′30,96″ s. š., 44°18′56,16″ v. d.
Základní informace
Církev	arménská apoštolská
Diecéze	Aragacotn
Architektonický popis
Stavební sloh	Q21436342
Výstavba	1879
Další informace
Adresa	Oshakan, Arménie Arménie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Mesropa Maštoce je chrám arménské apoštolské církve v Ošakanu, postavený nad hrobem Mesropa Maštoce, autora arménské abecedy. Je to jeden z nejznámějších arménských kostelů a poutní místo; hlavní pouť připadá na svátek svatých překladatelů v říjnu.^[1][2][3]

Maštoc zde byl pohřben v roce 440, nad hrobem bylo o tři roky později postaveno martyrium. Současný kostel pochází z let 1873–79, hrobka světce se nachází pod oltářem. Od roku 1996 je kostel katedrálou diecéze Aragacotn.^[4]

Podle Movsese Chorenaciho byla po Maštocově smrti kolem roku 440 zvažována tři místa, kde by mohl být pohřben: jeho rodný kraj Taron; Goghtn, kde začal svou misijní práci; a Vagharšapat, hlavní politické a náboženské centrum tehdejší Arménie, poblíž hrobů dalších svatých.^[5][6] Tělo nakonec odvezli do Ošakanu, jeho rodné vesnice.^[5]

Podle Maštocova životopisce Korjuna postavil Vahan Amatuni o tři roky později, v roce 443, na hrobě „oltář“. Hračja Ačarjan to vykládal doslovně; věřil, že Amatuni jednoduše přidal oltář do již existující kaple.^[7] Moderní názor je, že Vahan Amatuni postavil chrám, tedy martyrium nebo kapli.^[6] Elizabeth Redgateová míní, že šlo o podzemní martyrium.^[8]

O pozdější historii lokality až do novověku toho není mnoho známo. Na počátku 19. století bylo v kostele pět nápisů, z nichž čtyři byly datovány roky 1285–1295. Předpokládá se, že nápisy zanikly při rekonstrukci v 70. letech 19. století. Nejméně jeden nápis zanechal Sahmadin, bohatý Armén, který zřejmě kostel opravil.^[9]

Historik Arakel z Tabrízu ze 17. století napsal, že střecha „chrámového mauzolea“ se zcela zhroutila a že se dochoval pouze hlavní oltář. Katolikos Filip kostel v letech 1639 až 1645 kompletně zrenovoval,^[10] ale v 19. století byl již značně zchátralý.^[11] Katholikos Nerses Aštarakeci se neúspěšně pokusil o jeho renovaci v roce 1850.^[3] Mikajel Nalbandjan, spisovatel a aktivista, místo navštívil během své jediné návštěvy Arménie v roce 1860 a v básni naříkal nad jeho stavem.^[3]

Katolikos Gevorg IV. začal v roce 1868 usilovat o přestavbu.^[3] Úspěšně získal finanční prostředky a v roce 1872 oficiálním dopisem vyzval arménský lid, aby akci podpořil. Stavba začala na jaře 1873 a nový kostel byl dokončen v roce 1879^[12] a vysvěcen 21. října 1879.^[13] Stavěli ho řečtí dělníci z Alexandropole (Gyumri).^[3] Je to klenutá bazilika postavená z černého tufu.^[14][15] Má tři vchody, na severu, jihu a západě, a jedenáct oken, kromě menších oken na zvonici.^[14] Kapacita je 800 osob.^[13]

Hrob Maštoce se nachází v kryptě pod hlavním oltářem. V roce 1884 byl z prostředků arcibiskupa Andrease postaven nový mramorový náhrobek,^[9] který byl v roce 1962 nahrazen náhrobkem z italského mramoru^[16] s nápisem: Svatý Mesrop Maštoc 361–440 (ՍՈՒՐԲ ՄԵՍՐՈՊ ՄԱՇՏՈՑ 361 ✝ 440).^[11]

Na východní straně kostela byla roku 1884 přistavěna válcová zvonice^[13] završená rotundou s osmi sloupy. Pro svou polohu na východní straně (na rozdíl od obvyklého západu) a válcový tvar je v rámci arménské architektury raritou.^[15]

V roce 1880 byl u kostela postaven památník na hrobě Vahana Amatuniho.^[17] V roce 1996 byl chrám prohlášen za katedrálu diecéze Aragacotn. Budova biskupství byla dokončena v roce 1997.

Interiér kostela v letech 1961–64 vyzdobili freskami Hovhannes Minasjan a Henrik Mamjan.^[16] Mimo jiné je zde monumentální freska Sláva arménskému písemnictví, která zobrazuje vynález arménské abecedy.^[18] Minasjan také vytvořil oltářní obraz, zobrazující Pannu Marii s Ježíškem.^[19]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saint Mesrop Mashtots Church na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mesropa Maštoce na Wikimedia Commons

• ACHARIAN, Hrachia. Հայոց գրերը [The Armenian Letters]. Yerevan: Hayastan Publishing, 1984. Dostupné online. (arménsky) Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• TERYAN, Vahan vardapet. Օշականի Սուրբ Մեսրոպ-Մաշտոց եկեղեցին. Etchmiadzin. Mother See of Holy Etchmiadzin, 1963, s. 22–29. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-15. (arménsky) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• BABAYAN, Frina. Օշական գյուղի Ս. Մեսրոպ Մաշտոց եկեղեցու պեղումների մասին (2012 թ. օգոստոս) [On the excavations of St. Mesrop Mashtots Church in village Oshakan]. Etchmiadzin. Mother See of Holy Etchmiadzin, 2014, s. 122–127. Dostupné online. (arménsky) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• KHANJYAN, Grigor. Օշականի եկեղեցու վերանորոգության առթիվ. Etchmiadzin. 1968, s. 13–19. Dostupné online. (arménsky) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.