Kostel svatého Mikuláše (Bor)
Kostel svatého Mikuláše v Boru u Tachova | |
---|---|
východní průčelí | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Plzeňský |
Okres | Tachov |
Obec | Bor (okres Tachov) |
Lokalita | náměstí |
Souřadnice | 49°42′42,12″ s. š., 12°46′36,12″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | plzeňská |
Vikariát | tachovský |
Farnost | Bor u Tachova |
Status | farní kostel |
Zasvěcení | svatý Mikuláš |
Datum posvěcení | 20. října 1904 |
Světitel | Lev Skrbenský z Hříště |
Architektonický popis | |
Architekt | Jakub Auguston |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 1739-1750 |
Další informace | |
Ulice | Náměstí Republiky |
Kód památky | 28714/4-1706 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Mikuláše v Boru je římskokatolický farní kostel v Boru u Tachova je dominanta borského náměstí. Jeho barokní podoba pochází z přestavby v letech 1739–1750.
Historie
Kostelní stavba v Boru je poprvé zmíněna již v roce 1282[1], která byla ve 14. a 16. století přestavována. V polovině 17. století kostel zcela vyhořel a později byl nahrazen barokní stavbou z let 1739 a 1750, v této podobě se dochoval dodnes. Autorem projektu výstavby byl plzeňský architekt Jakub Auguston.
Výstavba nového kostela byla realizována přičiněním borského faráře Josefa Schmidta. Kostel byl benedikován 6. prosince 1749 tachovským děkanem J. M. Kniradlem a vysvěcen 20. října 1904 pražským arcibiskupem Lvem kardinálem Skrbenským z Hříště.
Program záchrany architektonického dědictví
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1996-2000 na opravu kostela čerpáno 4 800 000 Kč.[2]
rok | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 |
---|---|---|---|---|---|
částka | 1 000 | 600 | 1 000 | 1 200 | 1 000 |
Architektura
Jednolodní kostel s postranní sakristií a oratoří v patře. Hranolová kostelní věž s ochozem na jižní straně kostela je pozůstatkem pozdně gotické stavby.
Duchovní správcové
- Josef Schmidt (farář, 1736–1777)
- Georg Glosauer (farářem v letech 1892 až 1904)
- Mons. Vladimír Born (farář, od roku 1979 až 2016)
- P. Miroslav Martiš (od roku 2017 administrátor farnosti)
Pochovaní
Ve spodní části presbytáře jsou pochováni někteří členové rodu pánů ze Švamberka. Jsou to:
- Bohuslav († 1490)
- Volf († 1505)
- Jan († 1533)
- Bartoloměj († 1560)
- Jan Erazim († 1580)
- Jan Vilém († 1590)[3]
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mikuláše na Wikimedia Commons
- Chrám sv. Mikuláše – historie
- Chrám sv. Mikuláše – fotogalerie[nedostupný zdroj]
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Michal Pilař, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: