Kostel svatého Mikuláše (Brniště)

Kostel svatého Mikuláše v Brništi
Areál kostela svatého Mikuláše v Brništi
Areál kostela svatého Mikuláše v Brništi
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký
OkresČeská Lípa
ObecBrniště
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátčeskolipský
FarnostBrniště
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost Brniště
Zasvěcenísvatý Mikuláš
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Typ stavbyjednolodní obdélná stavba
Výstavbaasi 1359 (původní dřevěny kostel), 1699–1728 barokní přestavba
Specifikace
Délka32 metrů
Šířka16,5 metrů
Umístění oltářena východ
Stavební materiálkámen, cihly a zdivo
Další informace
Kód památky31102/5-2858 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Mikuláše je barokní stavba stojící v areálu obklopeném ohradní zdí se vstupní branou v centru obce Brniště na Českolipsku. Byl postaven ve 14. století a je spojen s patronátem Vartenberků. Jeho věž tvoří z daleka viditelnou dominantu. Prošel barokizací na konci 17. století a poté řadou dalších úprav a rekonstrukcí věže, mj. po zničujícím úderu blesku 1808. Od roku 1958 je zapsán na seznamu kulturních památek.[1] Ve 21. století probíhá zvolna jeho oprava.[2]

Historie

Vstup do kostela s erbem hraběte Lichtenštejn-Kastelkorna

Nejstarší období

Na místě původního románského[2] či raně gotického, dřevěného kostelíka byl postaven nový, jehož existence byla poprvé doložena v roce 1384, existoval asi už od roku 1359,[1] jak uvádějí záznamy.[2] Z původního gotického kostela je zachováno zdivo do výše 4 metrů.[3] Duchovní správou příslušel k pražské arcidiecézi, podléhal děkanství v Jablonném v Podještědí a byl filiálním kostelem Stráže pod Ralskem až do roku 1700. Od roku 1413 byl zasvěcen svatému Mikuláši, podobně jako kostel ve Stráži, odkud byly převezeny relikvie do Brniště. Až v roce 1700 se Brniště stalo samostatnou farností, ke které patřil Grunov, Hlemýždí, Růžodol a Luhov. Do té doby byl kostel pravděpodobně dřevěný.[2] Zvonice byla přistavěna roku 1697. V letech 1699 až 1728 byl farní kostel přestavěn do barokního slohu na pokyn hraběte Lichtenštejn-Kastelkorna a ten také nechal roku 1699 postavit vstupní bránu se svým erbem. V roce 1711 byla na vstupní bráně postavena socha svatého Mikuláše.[1]

Věž kostela sv. Mikuláše

Požár 1808

Po opakovaném úderu blesku 21. dubna 1808 (bouře trvala od dvou hodin odpoledne až do půlnoci)[2] vyhořel i s kupolí.[1] Vnitřní zařízení kostela bylo silně poškozeno.[2] Byl pak obnoven bez kupole a s věží o patro menší. Opravy lodě po požáru probíhaly rok.[1] Opravován byl z příspěvků místních dárců i od dárců z okolí. Do „knoflíku“ na nové věži byly umístěny důležité listiny. Zvony byly poškozeny a musely být znovu přetaveny.[2] Nově přetavené zvony pak byly tyto:

  • Umíráček – byl darován Michelem Tölzerem z Hlemýždí a nesl nápis „Ulil mne Johann Christian Schunke v Praze 1774“.
  • Velký zvon – nesl nápis „Verbum Domini manet in aeternum“ („Slovo Boží trvá věčně“).
  • Střední zvon – nesl nápis „1808 21. dubna večer v ¾ na osm jsem by poraněn bleskem. 1823 v srpnu mne přetavil a ulil v měsíci srpnu W. Paul v Lípě. Albert Breier, děkan Anton Breier kaplan, Anton Schile čp. 33, rychtář v Brništi.“
  • Malý zvon – nesl nápis „1823 v měsíci srpnu mne znovu ulil W. Paul v Lípě. Svatý Antoníne, sv. Jene z Nepomuku, pros za nás.“[4]

Kostel byl pak v průběhu 19. století mnohokrát opravován. V období 1. světové války kostel přišel o původní zvony, které byly roztaveny pro válečné účely,[1] s výjimkou Umíráčku, který se zachoval.[4] Nové zvony byly svěceny o svatodušních svátcích v roce 1922. V roce 1923 dostal kostel nové hodiny. Elektřina byla do kostela zavedena v roce 1927.[2]

V květnu 1958 byl zapsán do celostátního seznamu kulturních památek pod e. č. 31102/5-2858.[1]

Komunistická totalita a současnost

Stezka hastrmanů s pojednáním o kostele

V období komunistické totality kostel značně zchrátral, kněz přestal sídlit v Brništi a duchovní správa se konala z Mimoně. V 80. letech 20. století provedl mimoňský farář Václav Horniak opravu věže kostela. 25. května 1987 byl otevřen „knoflík“ na věži a bylo vyňato pouzdro se třemi pamětními listy. Spisy spolu s nalezenými mincemi byly předány do okresního archivu v České Lípě, kde byly přidány k písemnostem fondu farního úřadu Brniště. Do pouzdra knoflíku byly vloženy nové zápisy o novodobé historii obce. Původní hřbitov kolem kostela přestal být používán a již v roce 1888 byl v obci založen nový hřbitov.[2]

Kostel je ve správě Římskokatolické farnosti Brniště. Mše jsou slouženy knězem z Mimoně každou neděli odpoledne v sakristii. Technický stav kostela je špatný. Kostel byl zakomponován jako úvodní stanoviště naučné Stezky hastrmanů. 24. května 2013 se poprvé v kostele pořádala akce Noc kostelů s bohatým programem.[3]

Architektura

Náhrobník na kostele
Náhrobek u kostela

Exteriér

Jedná se o jednolodní, obdélnou sakrální stavbu s pravoúhlým presbytářem. Na sever má obdélnou sakristii a na západ hranolovou věž. Vnější stěny kostela jsou hladké, nároží věže je bosováno. Okna jsou obdélná, půlkruhově ukončená. Ve věži se nachází vstupní portál s převýšenou zalamovanou římsou a kartuší.

Interiér

V lodi má kostel strop a dřevěnou trojbokou kruchtu. Presbytář kostela je sklenut plackou, na které se nachází nová figurální nástěnná malba. Po severní straně presbytáře je oratoř. Hlavní oltář je rokokový z doby po polovině 18. století. Boční oltář Panny Marie pochází ze 2. čtvrtiny 18. století. Oltář Krista Pána ze 2. čtvrtiny 18. století. Kazatelna je ze 2. čtvrtiny 18. století a je opatřena figurální výzdobou. Dřevořezba Snímání z kříže je zřejmě ze 16. století. Křtitelnice pochází ze 2. čtvrtiny 18. století. Krucifix je barokní. Sošky sv. Mikuláše a sv. Jana Nepomuckého, které jsou na konzolách v presbytáři jsou barokní. Rovněž obraz Svaté rodiny je barokní.

Vstupní brána do areálu
Stará márnice při kostele

Kostelní areál se hřbitovem

Obezděný kostelní areál se hřbitovem a márnicí má barokní vstupní bránu, na které je socha sv. Mikuláše datovaná rokem 1711. Při zdi kostela se nacházejí klasicistní náhrobníky. Nedaleko areálu je kaple čtvercového půdorysu s trojúhelníkovým štítem v průčelí a se soškou Madony v jeho nice.[5]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-03-03]. Identifikátor záznamu 142598 : Kostel sv. Mikuláše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f g h i TOMKOVÁ, Iva. Pozvání do Brniště, Střípky z historie obce. 1. vyd. [s.l.]: Obec Brniště, 2012. 40 s. S. 13–16. 
  3. a b Noc kostelů. [s.l.]: Biskupství litoměřické, 2013. Kapitola Brniště, kostel sv. Mikuláše, s. 9. 
  4. a b Kostel sv. Mikuláše, popis na Stezce hastrmanů [online]. Podralský nadační fond ZOD, 2011 [cit. 2022-09-13]. Dostupné online. 
  5. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 1. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 123. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Brniště náměstí s kostelem 2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Brniště náměstí
Brniště R5.JPG
Stezka hastrmanů v Brništi, zastavení 1, chodník pod kostelem
Brniště kostel 1.jpg
Kostel sv. Mikuláše v Brništi, okres Česká Lípa