Kostel svatého Mikuláše (Holostřevy)
| Kostel svatého Mikuláše | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Tachov |
| Obec | Bor |
| Lokalita | Holostřevy |
| Souřadnice | 49°43′6,7″ s. š., 12°51′36,25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | tachovský |
| Farnost | Bor u Tachova |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 19777/4-1743 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Mikuláše je původně románský kostel, nacházející se v obci Holostřevy v Plzeňském kraji.
Stavební fáze
Původně románský kostel byl postaven na počátku 13. století. Z nejstarší stavební etapy se dochovaly přibližně dvě třetiny obvodového zdiva východní části lodi a úzké okno na jižním boku lodi. Ve 2. polovině 14. století došlo ke gotické přestavbě a kostel získal nový polygonální presbytář klenutý žebrovou křížovou klenbou, opěráky, triumfální oblouk, hrotitá okna s pozdně gotickými kružbami a sedile. Do gotického období je také možné zařadit malířskou výzdobu pokrývající stěny presbytáře, ostění oken či klenební žebra. Následně v letech 1740–1741 byla v rámci barokní přestavby prodloužena hlavní loď k západu a opatřena širokými gotizujícími okny. Ve stejném období byla postavena hranolová věž s kruhovým schodištěm a sakristie.[1]
Stavební podoba
Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s žebrovým klenutím nad presbyteriem a paprsčitou klenbou v pětibokém polygonálním závěru. Vnější stěny presbyteria jsou členěny opěráky a vysokými gotickými okny s kružbou. Užší presbytář odděluje vysoký půlkruhový triumfální oblouk a na severu k němu přiléhá barokní sakristie zaklenutá jedním polem křížové bezžeberné klenby. Obdélná loď kostela je krytá rozměrným plochým stropem, prolomená dvěma páry širokých gotizujících oken a na severní straně pravoúhlým barokním portálem. V západní části stojí na dvou pilířích kruchta, která vybíhá do prostoru slabě prohnutou křivkou balustrové poprsnice. Výrazným prvkem kostela je hranolová věž se schodišťovým přístavkem, která přiléhá k západnímu průčelí. Stěny věže jsou členěny nárožními pilastry nesoucími profilovanou římsu. Na vnější zdi se nalézá dochovaná exteriérová gotická figurální malba. Technický stav kostela byl v důsledku dlouhodobého chátrání nevyhovující. V roce 2009 proběhla rekonstrukce poničeného zastřešení barokní věže.[2]
Zasazení do krajiny a historický význam místa
Celý areál kostela sv. Mikuláše s bývalým hřbitovem je součástí obce Holostřevy u Boru. Je vymezen kamennou ohradní zdí se vstupní bránou v severozápadním nároží. V blízkosti kostela se nalézá barokní fara, kterou nechal postavit kladrubský opat Josef Sieber v 1. polovině 18. století.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 1, Praha 1977
- ↑ Jaroslav Kamper, Zdeněk Wirth, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku 19. století.XXX, Politický okres Stříbrský, Praha 1908
- ↑ Simona Kidlesová, Jiří Špaček, Czech Republic from A to Z, Prague 2009
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Mikuláše na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Stanislav Jelen, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: