Kostel svatého Mikuláše (Horky nad Jizerou)
Kostel svatého Mikuláše v Horkách nad Jizerou | |
---|---|
Průčelí kostela sv. Mikuláše v Horkách nad Jizerou | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Okres | Mladá Boleslav |
Obec | Horky nad Jizerou |
Souřadnice | 50°19′41,06″ s. š., 14°51′24,84″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | mladoboleslavský |
Farnost | Horky nad Jizerou |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o programu při NOCI KOSTELŮ |
Současný majitel | farnost Horky nad Jizerou |
Zasvěcení | svatý Mikuláš |
Architektonický popis | |
Architekt | Mikuláš Rossi |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 1723-1725 |
Další informace | |
Kód památky | 22879/2-1556 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Mikuláše v Horkách nad Jizerou je barokní sakrální stavbou postavenou v letech 1723-1725[1] stavitelem italského původu Mikulášem Rossim z Mladé Boleslavi nákladem F. Maxmiliána Hartmanna z Karlštejna a vybavenou celkem jednotným zařízením datovaným do období výstavby kostela z dílny sochaře M. Brauna, což dokládá dochovaná smlouva.[2] Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
Historie
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 5 495 000 Kč.[4]
rok | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 |
---|---|---|---|---|---|---|---|
částka | 1 200 | 1 000 | 1 000 | 425 | 630 | 840 | 400 |
Architektura
Kostel je obdélný, jednotný. Zevně je členěný pilastry. Má hranolovou dvoupatrovou věž s cibulí ve štítu západního průčelí, které je také členěno pilastry. Průčelí má střední velké okno a niky se sochami sv. Vavřince, sv. Šebestiána a sv. Mikuláše z Braunovy dílny. Presbytář je dvouboký, s jižním přístavkem sakristie a oratoří nad ní. Loď má zděnou kruchtu, která je sklenuta dvěma poli hladké křížové klenby na pilastry. Presbytář má valenou klenbu.[2]
Vybavení
Hlavní oltář je rámový, nesený anděly a vyvršený sousoším Nejsvětější Trojice s cheruby, kteří sedí na retáblu a se sochami sv. Víta a sv. Václava z dílny Braunovy po roce 1725.
Oltářní obraz sv. Mikuláše pochází od J. K. Monse z téhož období. Od J. K. Monse jsou i obrazy na dvou bočních portálových pilastrových oltářích po stranách triumfálního oblouku. Oltář vlevo je s obrazem Kalvárie a má sochy sv. Jana Křtitele a sv. Floriána a puttů v nástavci a reliéfy sv. Jeronýma a Obětování Páně v jeruzalémském chrámě na soklech. Jedná se o práce Braunovy dílny z období kolem roku 1735.
Oltář vpravo s obrazem Nanebevzetí Panny Marie má sochy sv. Františka Serafinského a sv. Jana Nepomuckého, puttů a reliéfy: Útěk do Egypta a sv. Máří Magdalény, které pochází také z Braunovy dílny a byly zhotoveny kolem roku 1735. Vedle tohoto oltáře se na triumfálním oblouku nachází kazatelna z Braunovy dílny z období po roce 1725 se sochami Čtyř evangelistů, reliéfem Křtu Páně a sochou Salvátora na stříšce kazatelny. Při levé straně lodi je oltář sv. Jana Nepomuckého, který je panelový a pochází z období kolem roku 1735. Je opatřen braunovskými sochami sv. Vojtěcha, sv. Ludmily a puttů. Z téže díly jsou ještě socha sv. Jana Nepomuckého na zpovědnici z roku 1729 pod kruchtou. Ohlas Braunova slohu jeví i plastika Kalvárie z období kolem roku 1735, která se nalézá na protější straně lodi. Cínová křtitelnice je renesanční a pochází z roku 1575. Má vlys akrád, ve kterých se nacházejí alegorické postavy. Na stěnách kostela je umístěno devět obrazů: sv. Petra a sv. Pavla, Čtyř církevních otců a výjevů z legendy sv. Jana Křtitele. Jedná se o kvalitní barokní díla z období kolem roku 1740, které jsou v původních ozdobných rámech.[2]
Okolí kostela
Za kostelem ve zdi hřbitova je barokní kostnice od Mikuláše Rossiho, z období kolem roku 1730. Je to hladká, čtyřboká stavba, která má v klenbě placku.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 8.
- ↑ a b c d POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J, sv. I.. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Horky nad Jizerou /Mladá Boleslav/, s. 401.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-09-19]. Identifikátor záznamu 133858 : Kostel sv. Mikuláše, Horky nad Jizerou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 98–99.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Adam Rejha, Licence: CC BY-SA 4.0
Horky nad Jizerou - kostel sv. Mikuláše, starý hřbitov, kostnice