Kostel svatého Mikuláše (Hradec Králové)
| Kostel svatého Mikuláše Divotvorce | |
|---|---|
_1.JPG) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Hradec Králové |
| Souřadnice | 50°12′23,04″ s. š., 15°49′40,08″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku |
| Užívání | občasné prohlídky pro veřejnost |
| Současný majitel | Statutární město Hradec Králové |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Architektonický popis | |
| Typ stavby | dřevěný kostel |
| Výstavba | okolo 1600 |
| Specifikace | |
| Kapacita | 20 |
| Stavební materiál | jedlové dřevo |
| Další informace | |
| Oficiální web | https://www.kostelsvatehomikulase.cz/ |
| Kód památky | 45498/6-568 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chrám svatého Mikuláše Divotvorce je dřevěný chrám, původně ze slovenské obce Habura, který se dnes nachází v Jiráskových sadech v Hradci Králové. Je v majetku města a je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Dějiny
Kostel byl původně vybudován ve východoslovenské obci Habura jako chrám svatého Michaela archanděla. Dříve se uvádělo, že byl postaven v letech 1505–1510, při přípravě jeho rekonstrukce v roce 2016 však bylo pomocí dendrochronologie zjištěno, že je zhruba o sto let mladší. Jeho dřevo bylo totiž pokáceno mezi lety 1595 až 1607.[2] V roce 1744 byl prodán obci Malá Poľana. Zde byl otevřen v roce 1759 jako řeckokatolický chrám svatého Mikuláše divotvorce. Byl používán až do roku 1915, během první světové války byl poničen. Ve dvacátých létech byl opraven, ale protože byl v obci zbudován nový, zděný chrám, nebyl již využíván. V roce 1934, kdy hrozilo jeho zničení, jej zakoupilo město Hradec Králové díky aktivitě starosty Josefa Václava Bohuslava Pilnáčka. V létě 1934 byl rozebrán a přestěhován do Hradce Králové, kde byl umístěn v Jiráskových sadech. Symbolicky byl otevřen dne 28. října 1935 jako pravoslavný chrám na památku československých legionářů padlých v Rusku.[p 1] Obec Habura se jej v roce 2007 snažila získat zpátky, ale nakonec si postavila jeho věrnou kopii.[2]
Současnost
V současné době kostel slouží pouze jako turistická památka. Ve vybraných termínech bývá otevřen veřejnosti a konají se zde prohlídky.
Návštěvnost
| Rok | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
|---|---|---|---|---|---|
| Návštěvnost | 1 705 | 859 | 756 | 1 515 | 2 082 |
Odkazy
Poznámky
- ↑ Řada legionářů přijala během působení v Rusku pravoslaví.
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-06-16]. Identifikátor záznamu 157946 : kostel sv. Mikuláše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Podkarpatský kostelík v Hradci je o sto let mladší, než se uvádělo. iDNES.cz [online]. 2016-06-16 [cit. 2016-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Návštěvnost památek – STATISTIKA KULTURY České republiky. www.statistikakultury.cz [online]. [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mikuláše na Wikimedia Commons - Chrám svatého Mikuláše na stránkách Pravoslaví
- Chrám svatého Mikuláše na stránkách Dřevěné kostely
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kostelik sv. Mikuláse v Jiraskovych sadech
Autor: Topi Pigula, Licence: CC BY-SA 4.0
Chrám svatého Mikuláše Divotvorce po rekonstrukci