Kostel svatého Mikuláše (Orasice)
Kostel svatého Mikuláše v Orasicích | |
---|---|
Kostel sv. Mikuláše v Orasicích | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Louny |
Obec | Orasice |
Souřadnice | 50°23′10,13″ s. š., 13°54′6,92″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | lounský |
Farnost | Chožov |
Status | filiální kostel |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Zasvěcení | svatý Mikuláš |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 1725 |
Další informace | |
Kód památky | 43364/5-1329 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Mikuláše v Orasicích je barokní sakrální stavbou, která je součástí areálu hřbitova, obehnaného kamennou zdí s barokní branou, kaplí a márnicí. Areál je umístěn na návrší nad obcí. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Místní kostel je poprvé písemně zmiňován v roce 1356. Byl umístěn na kopci nad vsí. Tuto původní stavbu nahradil zřejmě v roce 1725 (dle data na klenáku hlavního portálu) barokní kostel postavený zřejmě[2] podle plánů litoměřického stavitele Octavia Broggia.[3]
Architektura
Exteriér
Kostel je barokní, jednolodní a obdélný. Má užší obdélný presbytář a obdélnou sakristii po severní straně. Po jižní straně západního průčelí je hranolová věž. Západní průčelí je s konvexně prohnutou střední částí a vyžlabenými nárožími členěno pilastry a vpadlými poli a ukončeno obdélným štítem s nikou. V nice se nachází socha sv. Mikuláše. Průčelí má křídlaté zdi a trojúhelníkový nástavec. V ose je obdélný portál s kartuší a nápisem RENOV. 1725 na klenáku. Hranolová věž je dvoupatrová. Má vyžlabená nároží, pilastry a obdélná okna. Boční fasády a sakristie jsou členěny lizénovými rámci se zapuštěnými pilastry a obdélnými okny. Kouty mezi lodí a presbytářem jsou konkávní. Východní fasáda je s lizénovým rámem a nárožními pilastry. V ose má obdélné okno a portálek. Před portálkem je dvouramenné schodiště s plným zábradlím a kamennými koulemi.[2]
Interiér
Presbytář má valenou klenbu se stýkajícími se lunetami. Za oltářem ve východní stěně je obdélný portál. Triumfální oblouk je polokruhový. Dlouhá obdélná loď je kryta dřevěným stropem s nástěnnými malbami. Na čtyřech velkých středních polích je vymalováno Zvěstování Panně Marii a tři výjevy z legendy o sv. Mikuláši. Na menších polích jsou ornamentální andílčí postavy a drobné výjevy z legendy o sv. Mikuláši. Nacházejí se zde nápisy: 1705, Renov. AD MDCCV, MCIII. Část maleb pochází z roku 1705, část z období kolem poloviny 18. století. Všechny malby byly restaurovány v roce 1903 a po letech zanedbávání opět roku 2016[4]. Kruchta je dřevěná. Ve čtyřech polích poprsnice kruchty jsou barokní obrazy církevních Otců. V kartuši uprostřed je malovaný znak.[2]
Vybavení
Hlavní oltář s obrazem sv. Mikuláše je pseudobarokní. Pochází z 19. století a má barokní tabernákl a rokokové andílky. Boční oltář má barokní renovovaný obraz Zmrtvýchvstání a rokokovou zasklenou skříňku (svatyňku) s andílčími hlavičkami. Kazatelna je barokní z poloviny 18. století s pseudobarokními doplňky. V kostele se nachází osm barokních obrazů světců: sv. Zikmunda, sv. Václava, sv. Víta, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Ludmily, sv. Rocha a sv. Isidora. Dále jsou zde barokní obrazy Svaté rodiny, sv. Jana Nepomuckého a Čtrnácti svatých pomocníků. Obraz Kamenování sv. Štěpána s donátorem pochází z počátku 17. století. Pískovcová křtitelnice je gotická.[2]
Okolí
Kolem kostela je hřbitov, obehnaný kamennou zdí, kterou na východě prolamuje rustikální barokní brána, ke které vede kamenné schodiště. Brána je ukončena trojúhelníkovým štítem s postranními volutami. Vstup je polokruhově zakončený se zkoseným ostěním. Je na něm vyryto Prokopus Ao 17(73?). Do zdi hřbitova jsou vloženy v jihozápadním a severovýchodním rohu kaple a márnice. Márnice na hřbitově je barokní, obdélná a přízemní. Má mansardovou střechu. Na jejím průčelí se nachází lizénový rámec, který je obloukem zdvižený v ose nad obdélným portálem. Po jeho stranách jsou dvě oválná okna.[2]
V obci je socha sv. Václava z roku 1719. Za obcí se nachází barokní kamenná Pieta a kamenný kříž s železným korpusem z 19. století.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-01]. Identifikátor záznamu 155653 : Kostel sv. Mikuláše, Orasice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II.. Praha: Academia, 1977. 580 s. Kapitola Orasice /Louny/, s. 540.
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 35.
- ↑ Restaurátoři zachránili malovaný strop v kostele na Lounsku (ceskenoviny.cz). 24.12.2016.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mikuláše na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb v kostele sv. Mikuláše, Počedělice (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel sv. Mikuláše, Orasice na webu Hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Márnice na hřbitově u kostela sv. Mikuláše v Orasicích