Kostel svatého Mikuláše (Potvorov)
Kostel sv. Mikuláše | |
---|---|
Kostel sv. Mikuláše v Potvorově | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Plzeňský |
Okres | Plzeň-sever |
Obec | Potvorov |
Souřadnice | 50°1′0,01″ s. š., 13°24′4″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | plzeňská |
Vikariát | Plzeň-sever |
Farnost | Kralovice |
Status | filiální kostel |
Zasvěcení | svatý Mikuláš |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | Románský |
Výstavba | před 1250 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen, cihly |
Další informace | |
Kód památky | 22265/4-1534 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Mikuláše v Potvorově je unikátní pozdně románská stavba s pozdějšími barokními úpravami, nachází se v obci Potvorov v okrese Plzeň-sever. Památkově chráněný je od 3. května 1958.[1]
Dějiny
Přesné datum založení kostela není známo, došlo k němu asi v první polovině 13. století. Jeho výstavba proběhla zřejmě z podnětu bratrů Všebora IV. a Kojaty IV. z rodu Hrabišiců.[2] První písemný doklad o existenci kostela pochází z roku 1281, v něm se potvrzuje, že kostel byl opevněný, spojený s vedle stojící tvrzí a plnil nejen funkci duchovní, ale působil také jako útočiště.[3] V této době patřil zároveň plaskému i zderazskému klášteru a jejich poddaní měli právo se zde ukrývat v době nebezpečí. Kolem kostela se rozkládá i v současné době používaný hřbitov, obehnaný kamennou zdí. Za husitských válek obec náležela rodu Kolovratů z Krašova, tehdy došlo k vypálení tvrze, poničení kostela a zboření románské věže. V 16. století získal Potvorov rod Gryspeků, jenž byl po Bílé Hoře zbaven jmění a poté kostel připadl opět plaskému klášteru. Z podnětu opata Ondřeje Trojera došlo k opravám kostela, byl vybaven novým oltářem. Po zrušení plaského kláštera v roce 1785 převzal péči o kostel Náboženský fond. V letech 1825–26 byla přistavěna klasicistní věž. Hrabě Metternich získal v roce 1826 plaské panství a pod patronací jeho rodu byl Potvorov do roku 1945. Od roku 1952 je potvorovský kostel filiálkou kostela v Kralovicích.[4] V roce 1901 byl založen Spolek pro rekonstrukci kostela sv. Mikuláše, který se zasazoval o obnovu románského vzhledu kostela. Jeho činnost ukončila 2. světová válka, ale na jeho práci navázal v roce 2007 Spolek pro románský kostel v Potvorově, který zorganizoval sbírku na nový zvon a snaží se podporovat opravy kostela a jeho oživení.
Popis kostela
Tribunový kostel byl postavený z neomítaných kamenných kvádrů, původně byl opevněný a spojený z tribuny dřevěnou krytou chodbou s vedle stojící tvrzí. Z románského období zůstala zachována obdélníková loď s plochým stropem o délce 19,5 a šířce 12 m, románský je také presbytář, půlkruhová apsida i štít lodi s rozetou. Nad tribunou (emporou) na západní straně kostela se původně nacházela románská věž. V západní části lodi je umístěna mohutná kruchta podklenutá křížovou klenbou a podepřená masivním pilířem. Zachovanou románskou část při obvodu u země ohraničuje profilovaná trnož. Nyní je nad lodí sedlová střecha. Okna jsou umístěna v horní části lodi i apsidy, což potvrzuje obranný charakter kostela. V 18. století proběhly barokní přístavby – v roce 1741 předsíň, která skryla vstupní portál a roku 1785 na jižní straně přibyla sakristie. V 19. století se uskutečnily přístavby klasicistní, v letech 1925–26 západní hranolová věž se zvonicí a roku 1836 na jižní straně schodišťový přístavek.[4] Přístavby narušily románský vzhled kostela.
V apsidě se zachovaly zbytky původních fresek ze 13. století, nejvýznamnější z nich je Kristova tvář (Maiestas Domini). Tyto fresky byly částečně překryty malbami z 15. století. Fresky byly objeveny v roce 1898 a v roce 1938 rekonstruovány Maxmiliánem Duchkem.
Hlavní oltář z roku 1673 je raně barokní, je umístěný na kamenném stole (mense), vyrobil jej neznámý mistr. Uprostřed je socha Madony a sochy sv. Mikuláše a Bernarda po stranách. Boční oltáře jsou pseudorománské. Na kruchtě stojí dvě sochy andělů v nadživotní velikosti z roku 1673. Křtitelnice je barokní.[3]
Zvony
Do současné doby se zachovaly tři zvony. Nejstarší zvon z roku 1489, vyrobený Mistrem Jiljím z Prahy, je zdejší nejstarší movitou památkou. Další zvon se nazýval Olšanský, byl vyroben roku 1701 Janem II. Pricqueyem. Tento zvon byl roku 2009 nahrazen tzv. Chebským zvonem z roku 1874 z dílny Adama Pistoria z Chebu. V roce 2011 byl díky veřejné sbírce vyroben zvon Nový Mikuláš v dílně Dytrychových z Brodku u Přerova. Zvony jsou umístěny ve věži z roku 1825, kde bylo místo pouze pro dva zvony, proto v roce 1925 bylo ve zvonové stolici upraveno místo pro zvon třetí. Každý den Nový Mikuláš ohlašuje poledne a o velkých svátcích zvoní všechny tři zvony.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ kostel sv. Mikuláše - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-03-27]. Dostupné online.
- ↑ VELÍMSKÝ, Tomáš. Hrabišici: páni z Rýzmburka. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 390 s. (Šlechtické rody Čech, Moravy a Slezska). ISBN 978-80-7106-498-5.
- ↑ a b c MARTÍNEK, Vojtěch; BUKAČOVÁ, Irena. Románský kostel svatého Mikuláše v Potvorově - zvony. Vyd. 1. vyd. Potvorov: Občanské sdružení pro románský kostel v Potvorově v nakl. Jalna 92 s. ISBN 978-80-86396-66-8, ISBN 978-80-260-1666-3.
- ↑ a b KOUTEK, Tomáš. Románské kostely Čech. 1. vyd. vyd. Praha: Brána 355 s. ISBN 978-80-7243-683-5.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mikuláše na Wikimedia Commons
Literatura
- POCHE, Emanuel a kol. Umělecké památky Čech. 3, P-Š. Vydání 1. Praha: Academia, 1980. 538 stran.
- BENEŠOVÁ, Aneta. Poutní místa severního Plzeňska. Plzeň: Západočeská univerzita, Fakulta filozofická, 2016.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Salim2, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: