Kostel svatého Mikuláše (Třebušín)

Kostel svatého Mikuláše
v Třebušíně
Kostel sv. Mikuláše v Třebušíně
Kostel sv. Mikuláše v Třebušíně
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresLitoměřice
ObecTřebušín
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátlitoměřický
FarnostTřebušín
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Zasvěcenísvatý Mikuláš
Architektonický popis
ArchitektOctavio Broggio
Stavební slohbaroko
Výstavba1709-1725
Další informace
Kód památky42324/5-2388 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Mikuláše v Třebušíně je barokní sakrální stavbou tvořící dominantu obce. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Boční pohled na třebušínský kostel

Kostel, zřejmě gotický, je zmiňován roku 1384, ale románský kostelík zde stával pravděpodobně již dříve. Stavba byla během husitských, ale také následujících válek poničena, a roku 1709 bylo započato s výstavba barokního kostela. Kapli sv. Jana Nepomuckého s dynamicky prolamovaným půdorysem stavěl v roce 1724-1725 nejspíše Octavio Broggio, který touto kaplí východně od presbytáře doplnil stavbu. V letech 1751-1752 došlo k úpravě střech. Vzhled kostela se významně změnil v roce 1902, kdy věž tvořená pouze nízkou dřevěnou zvonicí byla nahrazena vysokou vyzděnou horní částí věže. Do té doby věž nad úrovní hlavní římsy lodi završovala nízká dřevěná zvonice s valbovou střechou. Kostel plně sloužil svému účelu až do roku 1945. Poté došlo k vysídlení původního německy mluvícího obyvatelstva, počet návštěvníků bohoslužeb se snížil a kostel začal chátrat. K výrazné opravě došlo v letech 19922003, za vydatné finanční pomoci vysídlených obyvatel žijících v Německu a jejich potomků.

Architektura

Jednolodní podélný kostel s výraznými bočními kaplemi a užšími emporovými přístavbami po obou bocích, takže půdorys vytváří křížovou dispozici. V západním průčelí je hranolová věž. Na východní straně se nachází presbytář s půlkruhovým závěrem, který tvoří zároveň stěnu přilehlé nižší centrální kaple členitého půdorysu, příčně obdélné, se široce zkosenými rohy a proláklými stěnami. Zvenčí jsou všechna nároží zaoblena a provázena pilastry. Okna jsou s trojdílnými záklenky. Uvnitř má kostel plackové klenby a pilastrové svazky. V západní části lodi se nachází varhanní kruchta a empory. Ve východní kapli zasvěcené sv. Janovi je klášterní (valená) klenba s lucernou.

Vybavení

Část vybavení snad pochází i z předchozího kostela. Hlavní oltář je barokní, rámový. Jeho titulní obraz pochází od J. Ongerse z roku 1721. Obraz se nachází v členitém rámu se zlacenými řezanými pentlemi a je nesen dvěma anděli. Boční oltář Nejsvětější Trojice s rokokovými vázami a zlacenými doplňky, který se nachází v severní kapli, pochází z 2. čtvrtiny 18. století. Boční sloupový, v černozlatém stylu, raně barokní oltář sv. Josefa, který se nachází v jižní kapli pochází z roku 1672. Kazatelna s rokajovými řezbami pochází ze 3. čtvrtiny 18. století. Kamenná křtitelnice mušlovitého tvaru je z 18. století. Barokní obraz sv. Vavřince, který je v presbytáři, je z roku 1728. Na pilířích se nachází šest barokních sošek z 18. století: sv. Anna, Pieta, sv. Jan Nepomucký, sv. Kateřina, sv. Barbora a sv. Václav. Období chátrání v rozmezí let 1946-1991 přečkala i většina vnitřního vybavení.

Okolí kostela

Kostel obklopuje hřbitov. V okolí kostela byl zjištěn val a příkop, snad pozůstatky johanitské tvrze. Nad kostelem je pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého datovaná v nástavci letopočtem 1747. Budova zděné patrové fary s mělkým osovým rizalitem pochází z roku 1713. V 19. století byla fara přestavěna.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-03-30]. Identifikátor záznamu 154486 : Kostel sv. Mikuláše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Trebusin.JPG
Autor: Björn Ehrlich, Licence: CC BY 3.0
Třebušín, Ortsansicht