Kostel svatého Mikuláše (Vacov)

Kostel svatého Mikuláše ve Vacově
Kostel svatého Mikuláše ve Vacově
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Jihočeský
Okres	Prachatice
Obec	Vacov
Souřadnice	49°8′13,26″ s. š., 13°43′44,06″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	českobudějovická
Vikariát	prachatický
Farnost	Vacov
Zasvěcení	svatý Mikuláš
Datum posvěcení	10. srpna 1890
Světitel	Martin Josef Říha
Architektonický popis
Architekt	Jan Sedláček, J. Tille, J. Štěrbák
Stavební sloh	novogotika
Výstavba	1888–1890
Specifikace
Délka	40 m
Šířka	18 m
Umístění oltáře	východ
Azimut	75°
Stavební materiál	zdivo, kámen
Další informace
Kód památky	42265/3-3797 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Mikuláše ve Vacově je stavba pseudogotického kostela, který je farním kostelem vacovské farnosti. Kostel byl postaven v letech 1888–1890 na místě původního kostela, který měl půlkruhovou apsidu, věž na západním nároží a rozsáhlou emporu.^[1][2][3]

Historie

Na místě současného kostela stála podle písemné zmínky z roku 1193 poustevnická kaple, na jejímž místě byl postaven dřevěný kostel (údajně v roce 1230).^[4][5] Ten byl za husitských válek v roce 1421 vypálen a pobořen.^[4] Po roce 1588, kdy Vacov získali Kocové z Dobrše, je doložen kamenný kostel sv. Vavřince, tento kostel v roce 1757 vyhořel a jeho následná oprava trvala 30 let. Patronát původního kostela drželi nobilitovaní svobodní rytíři z Chvalšovic, Miřetic, Radkovic, Čkyně, Benešovy Hory, Mladíkova, Hodkovic a Klínovic.^[2] Ve starém kostele byly umístěny roku 1706 varhany od horažďovického varhanáře Václava Turnovského, ty byly v roce 1861 vyměněny neznámým varhanářem za cenu 510 zlatých.^[5][6][7] Kostel byl jako nevyhovující v roce 1885 zbourán a místo něj byl v letech 1888–1890 postaven současný kostel sv. Mikuláše.^[4] Základní kámen nese vročení 19. června 1888. Stavbu nového kostela navrhli architekti Jan Sedláček, J. Tille a J. Štěrbák.^[1][2][3] Patronem výstavby nového kostela byl kníže ze Schwarzenbergu, schwarzenberským erbem je vyzdobena kruchta kostela.^[2] Podle Alžběty Birnbaumové byla demolice původního cenného kostela a výstavba nového chybou, která připravila obec o historickou památku.^[2] Kostel vysvětil 10. srpna 1890 (na svátek sv. Vavřince) českobudějovický biskup Martin Josef Říha.^[8][6]

Popis

Kostel, který leží severně od jádra obce, tvoří dominantu obce.^[1] Má křížový půdorys s podélnou lodí, (tvořenou trojlodím), jež je doplněna příčnou lodí), a presbytář s trojbokým závěrem. Presbytář je od lodi oddělen výrazným vítězným oboukem. Na západě se nachází věž; kostel je obklopen bývalým hřbitovem.^[1]

Z původního kostela románského původu byly zachovány pouze dva zvony od Brikcího z Cimperka z let 1568 a 1588 a některé náhrobní kameny (z let 1583, 1785, 1825 a 1856), které byly během výstavby nového kostela vetknuty do stěn.^[2][3][8]

Zařízení kostela je pseudogotické.^[3] V kostele se nachází hlavní oltář sv. Mikuláše s obrazem sv. Mikuláše z poloviny 19. století, postranní oltáře na přání vrchnosti nesou zasvěcení sv. Janu Nepomuckému (severní oltář) a Panně Marii (jižní oltář).^[3][6] Osadníci si vymohli umístění soch sv. Martina a sv. Vavřince na hlavním oltáři jako náhradu za boční oltáře tohoto zasvěcení z původního kostela.^[6] Dále se v kostele nalézá oltářní obraz sv. Jana Nepomuckého od Antonína Lhoty z roku 1899.^[2][3] Během výstavby nového kostela byly pořízeny nové varhany od varhanáře Jindřicha (Heinricha) Schiffnera ze Cvikova, varhany mají mechanickou trakturu, kuželkovou vzdušnici a 8 rejstříků.^[5][6][7] Varhany pak byly po rekvizici prospektových cínových píšťal (1918) roku 1929 opraveny varhanářem Čeňkem Skopkem z Tábora a doplněny; cena práce činila 2800 Kčs.^[5][6][7] Interiér ve 20. století vyzdobil malíř Alois Martan – jako diplomovou práci vymaloval presbytář kostela, po Sametové revoluci okrášlil kostel mozaikou Krista Pantokratora.^[9] V letech 2018–2020 došlo k výměně oken kostela a instalaci vitráží se zobrazením českých zemských patronů.^[10]

Východně od kostela stojí barokní výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. století.^[8][6] Areál kostela a bývalého hřbitova je obehnán ze severu ohradní zdí, na jihu a západě kovovými ploty, na jihozápadě sousedí s objektem restaurace a sálu.^[1]

Ve Vacově se okolo svátku patrona původního kostela, sv. Vavřince, (10. srpna) slaví „malá pouť“ (Vavřinecká), která svým významem předčí „velkou“ pouť ke sv. Mikuláši.^[4]

U kostela stály původně vzrostlé jírovce (kaštany), které však byly v roce 2011 pokáceny.

Zvony

Kromě dvou historických zvonů z let 1568 a 1588 se ve věži kostela nacházely ještě dva zvony, oba byly postupně zrekvírovány během světových válek.^[11]

Zvon Josef

Zvon Josef z dílny Hilzerů (Petera Hilzera) byl ulit v roce 1889 v souvislosti s výstavbou nového kostela. Zvon kostelu věnoval vacovský rodák, Josef Mráz, farář na odpočinku ve Vídni. Zvon měl hmotnost 229 kg, byl na něm obraz sv. Josefa a nesl nápis: „Tento zvon věnoval ku cti a chvále sv. Josefa, pěstouna Pána Ježíše, důstojný pán P. Josef Mráz, farář na odpočinku ve Vídni, rodák vacovský, a ulil léta Páně 1889 Peter Hilzer, c. k. dvorní zvonař v Novém městě Vídeňském.“ Zvon byl rekvírován pod číslem 575 20. prosince 1916 a byl odvezen na nádraží do Čkyně o den později.^[11]

Zvon Václav

V roce 1935 byl náhradou za rekvírovaný zvon Josef pořízen za finance osadníků z Vacova a okolních vesnic zvon Václav. Dr. Pernegr je tak vybídl v kázání 27. ledna 1935, ve sbírkách se následně vybralo 10 670,5 Kčs. Zvon ulila firma Rudolf Perner v Suchém Vrbném, vážil 284 kg a měl průměr 80 cm. Byl laděn do tónu „h“. Na zvonu se nacházel reliéf sv. Václava s invokací „Sv. Václave, nedej zhynouti nám ni budoucím.“, na druhé straně zvonu byl nápis shrnující okolnosti pořízení zvonu: „Obětavostí osadníků byl jsem zavěšen na místo zvonu, jenž padl za oběť molochu světové války 1916. – Můj hlas volá proto vroucně k nebi. Bože, žehnej osadě Vacovské.“ Po sedmi letech v kostele však zvon stihl osud jeho předchůdce, neboť byl roku 1942 rekvírován pro válečné účely.^[11]

Bohoslužby

Bohoslužby v kostele slouží administrátor excurrendo ze Čkyně, R.D. MVDr. Mgr. Jan Janoušek.

Fotogalerie

• 

  Vchod a věž kostela

• 

  Transept

• 

  Loď kostela

• 

  Kůr s erbem Schwarzenberků

• 

  Základní kámen s vročením 19. 6. 1888

• 

  Vítězný oblouk s malbou A. Martana

• 

  Přístup ke kostelu

• 

  Poutní mše sloužená P. Prokopem Brožem a administrátorem vacovské farnosti, P. Janem Janouškem, 2011

• 

  Pohřeb P. Janouška, biskup Vlastimil Kročil okuřující rakev, 2022

• 

  Kruchta s varhanami

• 

  Nové okno: sv. Václav

• 

  Nové okno: sv. Anežka

• 

  Letecké foto kostela (Mapy.cz)

Odkazy

Reference

Literatura

• BIRNBAUMOVÁ, Alžběta. Volyně, Češtice, Dobrž. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, Výtvarný odbor Umělecké besedy, 1947. 31 s. (Poklady národního umění; sv. 83). 
• POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech 4 [T/Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Vacov, s. 164. 

Související články

• Vacov
• Římskokatolická farnost Vacov

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mikuláše na Wikimedia Commons
• Tento objekt je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 42265/3-3797 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD).
• Katalog diecéze českobudějovické: Farní kostel sv. Mikuláše^{[nedostupný zdroj]}
• Vacov: Trojí podoba farního kostela, Sv. Jan Prachatický, 12/2009