Kostel svatého Mikuláše (Wilcza)

Kostel svatého Mikuláše
Místo
StátPolskoPolsko Polsko
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Zasvěcenísvatý Mikuláš
Architektonický popis
Výstavba1755
Další informace
Oficiální webOficiální web
Kód památky564/66
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Mikuláše (polsky: Kościół św. Mikołaja) je dřevěný římskokatolický farní kostel v obci Wilcza v gmině Pilchowice v okrese Gliwice ve Slezském vojvodství v Polsku, náleží pod katolickou farnost svatého Mikuláše ve Wilcze děkanátu Knurów arcidiecéze katovické. Kostel je zapsán ve vojvodském seznamu památek pod registračním číslem 564/66 z 5. února 1956[1] a je součástí Stezky dřevěné architektury ve Slezském vojvodství.

Historie

První kostel ve vesnici byl postaven pravděpodobně kolem roku 1480. Kostel byl zničen v průběhu třicetileté války. Současná svatyně byla postavena v roce 1755. Stavitelem byl tesař Jakub Sedlaczek z Gliwic. Samostatná farnost svatého Mikuláše byla ustanovena v roce 1925. Kostel byl opravován v roce 1935, 1961 a v letech 2007–2012.[2][3] V roce 1917 a 1942 byly zabaveny dva zvony pro válečné účely.[4]

Architektura

Exteriér

Kostel je jednolodní orientovaná dřevěná roubená stavba na kamenné podezdívce na půdorysu obdélníku uzavřená užším kněžištěm s trojbokým závěrem a připojenou věží (zvonicí) k západní části lodi. Ke kněžišti je přistavěna sakristie. Ke stavbě bylo použito dubové, borovicové a smrkové dřevo. Střecha je dvou hřebenová sedlová krytá šindelem. Kolem kostela je šindelové zastřešení otevřených sobot. Věž je štenýřové konstrukce se zbíhajícími se stěnami pokrytými šindelem a zakončeny přesahujícím zvonovým patrem s prolamovanou jehlanovou střechou. Ve věži je zavěšen zvon z roku 1949 zasvěcený svatému Mikuláši. Na hřebenu lodi je umístěn osmiboký sanktusník s lucernou a barokní cibulovou bání. Do kostela vedou dva vchody s přístavky. Stěny kostela nad sobotami jsou děštěné.

Interiér

V interiéru kostela je barokní vybavení. V kněžišti je valená klenba, v lodi je plochá s fabiony. Kruchta je podepřena dvěma zdobenými sloupy. Varhany na kruchtě byly přemístěny z Pilchowic, pochází z roku 1781 byly vyrobeny slezským varhanářem Wilhelmem Gottfriedem Schefflerem z Brzegu.[5] Hlavní oltář z druhé poloviny 17. století nese obraz svatého Mikuláše, který byl přemístěn z kostela v Gorzycích. Pozdně barokní boční oltáře jsou z 18. století na evangelijní straně je s obrazem svatého Jiří, na epištolní straně je s obrazem Michaela archanděla. Také ambon pochází z 18. století. V kostele se nachází votivní obraz Panny Marie Frýdecké z roku 1709 s nápisem v moravštině. Rokoková monstrance je z roku 1776. Vzorová polychromie z 20. století překrývá starší výmalbu.[6][4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kościół św. Mikołaja w Wilczej na polské Wikipedii.

  1. Narodowy Instytut Dziedzictwa: Rejestr zabytków nieruchomych – województwo śląskie. [cit.2020-04-09]. Dostupné online. S. 59 (polsky)
  2. Kościół pw. św. Mikołaja, Wilcza - Zabytek.pl. zabytek.pl [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. (polsky) 
  3. Kościół pw. św. Mikołaja w Wilczy - Platforma e-Usług Kulturalnych. www.peuk.fiiz.pl [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24. 
  4. a b Kościoły drewniane. www.kosciolydrewniane.pl [online]. [cit. 2020-04-09]. WILCZA województwo śląskie, powiat gliwicki. Dostupné online. (polsky) 
  5. Parafia rzymsko-katolicka p.w. Św. Mikołaja w Wilczy » Historia Organów [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24. (polsky) 
  6. Drewniany kościół pw. św. Mikołaja w Wilczy. www.slaskie.travel [online]. [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. (polsky) 

Literatura

  • KONIECZNY, Aleksander: Sprawozdanie z badań dendrochronologicznych zabytkowych kościołów w województwie śląskim przeprowadzonych w 2008 roku W: Wiadomości konserwatorskie województwa śląskiego. Tom 1 Odkrycia - badania - konserwacje. Katowice: Śląskie Centrum Dziedzictwa Kulturowego, 2009, s. 99-103. ISBN 978-83-85871-57-6.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce