Kostel svatého Mikuláše s tvrzištěm (Vrapice)

Kostel svatého Mikuláše
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský
Okres	Kladno
Obec	Kladno
Lokalita	Vrapice
Souřadnice	50°9′56,68″ s. š., 14°10′14,91″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	arcidiecéze pražská
Vikariát	kladenský
Farnost	Kladno
Status	filiální kostel
Další informace
Kód památky	15538/2-532 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Mikuláše s tvrzištěm se nachází na území bývalého hradiště^{[pozn. 1]} na návrší ve východní části města Kladna, ve Vrapicích. Dominantou areálu je kostel sv. Mikuláše, který vznikl přestavbou původní románské rotundy. Severně od kostela stávala budova tvrze. Tvrziště s kostelem je zapsanou kulturní památkou, památkovou ochranu má od roku 1958.^[1]

Historie

Tvrziště Vrapice a jeho blízké okolí je jednou z nejstarších sídelních oblastí středních Čech.^[2] Oba břehy Dřetovického potoka, především v místech kde potok obtéká skalnatý výběžek s tvrzištěm, jsou archeologickou lokalitou^{[pozn. 2]} s nálezy z doby železné, římské a hradištní.^[3]

Nejstarší písemný záznam je z roku 1320, kdy je zmiňován Čeněk z Vrapic.^[4] Další je v zemských deskách jmenovaný roku 1345 Jindřich z Vrapic, který byl duchovním ve Štěpanově.^[5][2] Poté jsou až téměř do zániku tvrze zmiňováni členové rodu Benešovských z Prahy. Spolu s Benešovskými je od roku 1414 až do své smrti v písemných záznamech uváděn Jan Nešpor z Bischofswerdy^{[pozn. 3]} a také další členové šlechtických a pražských patricijských rodin, kteří byli s Benešovskými rodově spřízněni. Posledními majiteli tvrze a okolí byli Bezdružičtí z Kolovrat, sídlící na Buštěhradě. Za nich je ovšem (roku 1548) tvrz zapsána v zemských deskách již jako pustá.^[6]

Tvrz

Budova tvrze byla celkem mohutná a tyčila se na skalnatém ostrohu, který je výškově spojen s okolím pouze na jihu, na všech ostatních stranách spadá do údolí, které vede od Kladna ke Stehelčevsi (směrem k Budči). Hlavní cesta k samotné tvrzi vedla kolem kostela sv. Mikuláše a nejprve šla přes malé předhradí, které bylo od vlastní tvrze odděleno hlubokým příkopem, obklopujícím celé skalnaté návrší. Hlavní budova tvrze zabírala značnou plochu a měla řadu sklepů, z nichž některé byly v 19. století vykopány, a místní obyvatelé je považovali za propadlé štoly opuštěného uhelného dolu. Dnes jsou po tvrzi viditelné jen zarostlé vyvýšeniny a prohlubně.^[7]

Podle lidického faráře Václava A. Vacka, který zde vykonával správu, byly v polovině 18. století patrné značné pozůstatky tvrze, které začínaly zhruba 9 metrů od kostela na sever.^[8]

Kostel

Kostel sv. Mikuláše se skládá z původní románské rotundy, která tvoří presbytář a část lodi. Klenba apsidy již není původní. Rotunda je datována do širokého rozmezí od 10. století^[9] až do poloviny 13. století.^{[pozn. 4]} Vstup do rotundy v její severní části je zazděný a napůl zakrytý současnou sakristií. Na rotundu navazuje gotická přístavba lodi kostela. Do apsidy bylo přidáno gotické okno z dílny Petra Parléře, datované do roku 1370.^[2] Vstup do kostela byl od 14. století z jižní strany gotické přístavby a je dnes také zazděný. Na gotickou část lodi navazuje barokní přístavba, která tvoří rozšířený konec lodi se současným vstupem. Kruchta je zdobena řadou obrazů z 18. století malovaných na dřevě. Uprostřed je vyobrazen Ježíš a po stranách apoštolové. Kromě těchto obrazů zůstal z původní barokní výzdoby kostela^{[pozn. 5]} oltář bez ozdob s obrazem sv. Mikuláše. Kostel byl kompletně opraven roku 1858. Z té doby je zde také přístavba sakristie navazující na severní část rotundy. Do poloviny 19. století je datována i stavba prostorné fary v jižní části tvrziště a stavba romanizující márnice^{[pozn. 6]} spolu se severní částí ohradní zdi hřbitova.^[9]

Galerie

• 

  kresba tvrziště ve Vrapicích od malíře Karla Liebschera (kolem r. 1890)

• 

  I. vojenské mapování, na kterém je severně od kostela sv. Mikuláše vidět oválné tvrziště (r. 1780)

• 

  plaménková kružba na gotickém okně v apsidě (r. 1370)

• 

  zazděný vchod do románské rotundy (11./12. stol.)

• 

  oltář s obrazem sv. Mikuláše (18. stol.)

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• HEBER, Franz Alexander. České hrady, zámky a tvrze. Praha: Argo, 2012. ISBN 978-80-257-0665-7
• PROCHÁZKA, Milan. Vrapice - šlechtické sídlo a sakrální stavba. Sborník Dějiny Staveb 2007, Plzeň: Klub Augusta Sedláčka, 2007. ISBN 978-80-86596-95-2
• MOTTL, Josef. Památky archeologické a místopisné - Stopy zaniklých osad v okrese Unhošťském. 1878, Praha. Dostupné online

Související články

• Rotunda svatého Mikuláše (Vrapice)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mikuláše s tvrzištěm na Wikimedia Commons
• stredovek.com - tvrziště
• stredovek.com - kostel
• hrady.cz - tvrziště
• hrady.cz - kostel
• Živá archeologie - Milan Procházka
• Digitální archiv AMČR - je nutné se registrovat/přihlásit, viditelné jsou jen některé uvolněné dokumenty
• Depositum KTF - Soupis památek - Wirth
• Doplňkový list kulturní památky
• ČESALOVÁ Markéta, tvrze v okrese Praha - západ
• Tvrziště Vrapice
• Mapa arch. nalezišť NPÚ