Kostel svatého Mořice (Kroměříž)

Kolegiátní kostel svatého Mořice
v Kroměříži
Kostel v roce 2013
Kostel v roce 2013
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajZlínský
OkresKroměříž
Souřadnice49°17′57,12″ s. š., 17°23′27,96″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
DiecézeOlomouc
DěkanátKroměříž
Farnostsvatého Mořice
Statusfarní kostel
ZasvěceníSvatý Mořic
Architektonický popis
Výstavba1265
Specifikace
Stavební materiálzděný
Další informace
AdresaStojanovo nám. 5, 767 01 Kroměříž
UliceStojanovo náměstí
Kód památky23355/7-6009 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolegiátní kostel svatého Mořice (též chrám sv. Mořice) v Kroměříži je jedna z největších gotických staveb České republiky a jedna z jejích nejvýznamnějších gotických památek. Od roku 1973 je chráněn jako kulturní památka.[1] Chrám je sídlem kolegiátní kapituly u sv. Mořice v Kroměříži.

Poloha

Chrám sv. Mořice se nachází na Stojanově náměstí v Kroměříži, západně od Velkého náměstí. Ze severu k němu přiléhá komplex Arcibiskupského gymnázia (napojený Mlýnskou branou na Arcibiskupský zámek; biskup tedy mohl chodit ze zámku do kostela „suchou nohou“). Nedaleko se nachází filiální barokní kostel svatého Jana Křtitele. Příslušný farní úřad sídlil dříve v kanovnickém domě na Stojanově náměstí, v posledních letech byl ale přemístěn do budovy proboštství v přilehlé farní zahradě. Před kostelem řadu let stával sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1704, který se po restaurování v roce 1998 vrátil k mostu přes řeku Moravu cca 100 metrů od své původní polohy.

Historie kostela

Vybudoval jej olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku (stavba dokončena kolem roku 1265/1290), který při něm založil kolegiátní kapitulu se 6 kanovníky, proboštem a děkanem. V Českých zemích neobvyklé zasvěcení svatému Mořici zvolil biskup podle svého předchozího působiště, kostela sv. Mořice v Magdeburku, kde byl proboštem.[2] Kostel prodělal v historii několik významných úprav. Jednalo se zejména o opravy a přestavby po husitských válkách a po třicetileté válce. Poslední velká přestavba proběhla za arcibiskupa Sommerau-Beckha v 19. století, během níž byl kostel opraven a byl obnoven jeho gotický vzhled. Na východní straně kostela se nachází kardinálův kenotaf. Podle vlastního přání odpočívá v křestní kapli. Kostel několikrát vyhořel a je proto sporné, jak velká část současné stavby je původní. Nad portálem je osazena litinová pamětní deska, která připomíná obnovu chrámu po velkém požáru v roce 1836.

Tradice poutí do Kroměříže na Bolestný pátek je doložena již k roku 1887, kdy sem chodívali poutníci až z Prostějova, Polešovic, Vracova, Napajedel, Holešova a Bystřice pod Hostýnem.[3]

Popis kostela

Oltářní obraz Svatý Mořic v Thébské legii
Relikvie sv. Víta, Mořice a Štěpána z chrámového pokladu kostela sv. Mořice v Kroměříži

K trojlodní síni přiléhá křestní kaple a v baroku dostavěná kaple Bolestné Panny Marie s pompézními náhrobky biskupů Schrattenbacha (který si kapli postavil jako místo svého posledního odpočinku)[4] a Egkha.[5] Jde o orientovanou stavbu (s odchylkou cca 30°, srov. mapu); při bočním vchodu se nachází busta arcibiskupa Stojana, který v kostele působil v letech 1908–1917 jako probošt. V presbytáři kostela je pohřben zakladatel kostela a města Kroměříže Bruno ze Schauenburku. Na retábulu hlavního oltáře je obraz Svatý Mořic v Thébské legii od vídeňského malíře Antona Pettera, který je zde ztvárněn jako běloch.[6] K vybavení kostela náleží sedm zpovědnic a pětidílná varhanní skříň z roku 1854 od vídeňského mistra Jakoba Deutchmanna.[7]

Současný provoz

Kostel sv. Mořice je farním kostelem farnosti svatého Mořice. Mše sv. se v kostele koná ve všední dny (mimo pondělí a soboty) v 17:00, v neděli a ve svátky v 7:45 a 10:15. U příležitosti zahájení školního roku a podobně významných dnů se zde konají mše svaté pro studenty Arcibiskupského gymnázia nebo ve spolupráci s Klubem UNESCO pořádaný festival Hudba v zahradách a zámku. Při kostele působí Schola cantorum u sv. Mořice v Kroměříži. Od roku 2011 se zde na Bolestný pátek každoročně konají Poutní dny, celostátní setkání při příležitosti pouti do kostelní kaple Panny Marie Sedmibolestné.

Aktuální kněží

  • P. Mgr. Josef Lambor - děkan
  • P. Jiří Augustin Zatloukal, OFM - kaplan
  • P. Jiří Orság - Kaplan

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-14]. Identifikátor záznamu 134354 : Kostel sv. Mořice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ František Vácslav Peřinka. Dějiny města Kroměříže. Díl 1. Kroměříž : Obecní rada města Kroměříže 1913. S. 13.
  3. ↑ EICHLER, Karel. Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku. Část 2. Brno: Dědictví ss. Cyrilla a Methoděje, 1888. 486 s. Dostupné online. Kapitola 31. Milostivá socha sedmibolestné P. Marie v kollegiatním chrámu sv. Maurice v Kroměříži, s. 167–170. 
  4. ↑ Martina Šviková: Náhrobek kardinála Schrattenbacha v kostele sv. Mořice v Kroměříži (bakalářská práce, FF MU 2006).
  5. ↑ http://www.houska.cz/page.php?id=87&pid=87
  6. ↑ LUKÁŠ, Antonín. 750 let kolegiálního kostela sv. Mořice v Kroměříži: Poklady mořického chrámu. Příprava vydání Petr Pálka. Kroměříž: Klub UNESCO, 2010. 104 s. ISBN 978-80-85945-58-4. S. 93–95. 
  7. ↑ KAVIČKA, Karel. Kroměříž: Kolegiátní a farní kostel sv. Mořice. 1. vyd. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 2006. 31 s. ISBN 80-86157-15-6. S. 24,25. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relikvie sv. Vita, Morice a Stepana (chram sv. Morice v Kromerizi).jpg
Autor: Jiří Janíček, Licence: CC BY-SA 3.0
Relikvie sv. Víta, Mořice a Štěpána z chrámového pokladu kostela sv. Mořice v Kroměříži, obvykle veřejnosti nepřístupné (foto z výstavky v září 2008).