Kostel svatého Ondřeje (Praha)
| Kostel svatého Ondřeje na Starém Městě | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Staré Město |
| Souřadnice | 50°5′0,98″ s. š., 14°24′54,44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Zasvěcení | Svatý Ondřej |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Ondřeje na Starém Městě v Praze stával nedaleko křižovatky ulic Betlémská a Karoliny Světlé, poblíž budovy čp. 287/I. V jeho sousedství býval románský dvorec.
Historie
Kostel byl vysvěcen za přítomnosti knížete Vladislava I. a jeho manželky Judity roku 1165 biskupem Danielem. Při tomto aktu byly vloženy do jeho oltáře ostatky 25 světců včetně ostatků českých patronů a jejich pravost byla potvrzena biskupskou autentikou.[1] Svěcení kostela se zúčastnil ostrovský opat Petr.
Ve 12. století byl kostel i dvorec v majetku ostrovského kláštera. Poté jej roku 1288 získali premonstráti z Milevska a od roku 1310 byl v majetku kláštera zbraslavského.
Po požáru roku 1336 byl přestavěn goticky a vysvěcen 22. prosince 1337. Při tomto novém svěcení byla nalezena do oltáře vložená autentika. Její nález byl zaznamenán Petrem Žitavským ve Zbraslavské kronice.
V 15. století kostel patřil kališníkům. Jako zchátralý byl roku 1596 obnoven a opraven. Na krátký čas v něm sídlili dominikáni, po nich se vrátil do majetku Zbraslavského kláštera. Při josefinských reformách byl roku 1785 spolu s řádem zrušen a odsvěcen a poté prodán i s opatským domem za 6691 zlatých do soukromých rukou. Byl využit jako truhlářská dílna.[1]
Při rozšiřování Betlémské ulice byl kostel zbořen a na místě opatského domu byla v letech 1888–1898 postavena Městská průmyslová škola strojnická.
Podoba kostela
Podoba kostela se zachovala na Langweilově modelu Prahy a na obrazu z roku 1874 od Vincence Morstadta. Byla to jednolodní stavba složená ze široké lodi zpevněné opěráky, a obdélného, pětiboce uzavřeného presbytáře. Nad západním štítem měla věžičku. Areál byl ohrazen kamennou zdí a patřila k němu samostatně stojící kostnice.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- ČECHURA, Martin. Zaniklé kostely Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2012. 344 s. ISBN 978-80-7277-507-1.
- EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy: Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého; Svazek II. Praha : Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1884. – 539, xiii s.: il.; 23 cm. – (Dědictví Svatojanské: Podíl údů na rok 1884; Číslo 71). S. 411 – 412. Dostupné z WWW.
- VLČEK, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město – Josefov. Praha : Academia, 1996: s. 246. ISBN 80-200-0563-3
- ŠTECH, V. V., Vojtíšek, Václav a Wirth, Zdeněk. Zmizelá Praha. 1., Staré a Nové Město s Podskalím. Vyd. 3., V Pasece 1. Praha: Paseka, 2002. 181 s. ISBN 80-7185-497-2.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Ondřeje na Starém Městě na Wikimedia Commons - Praha bezvěžatá. Zaniklé kostely. zhola.com, Autor: Zdeněk Homola.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Vincenc Morstadt, foto Irena Švehlová, Licence: CC BY 4.0
Kostel svatého Ondřeje