Kostel svatého Petra a Pavla (Želiv)
| Kostel svatého Petra a Pavla v Želivi | |
|---|---|
 Kostel svatého Petra a Pavla v Želivi | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°31′45,48″ s. š., 15°13′1,2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | humpolecký |
| Farnost | Želiv |
| Zasvěcení | svátek svatých Petra a Pavla |
| Další informace | |
| Kód památky | 20751/3-3362 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hřbitovní kostel svatého Petra a Pavla je římskokatolický chrám v Želivi. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Stavba
Původní kostel byl postaven již v polovině 12. století. V 15. století stavba prošla přestavbou, na níž navázala další stavební úprava z 1. čtvrtiny 18. století, jejíž podobu kostel nese dodnes. Autorství projektu na přestavbu kostela z roku 1719 zatím není archivně doloženo, ze slohové analýzy ale vyplývá, že se na přebudování hřbitovního kostela mohl podílet Jan Blažej Santini-Aichel, nebo být dokonce autorem přestavby. Půdorys dnešního kostela sv. Petra a Pavla v Želivi v blízkém sousedství klášterního kostela tvoří jednolodní prostor s polygonálním presbytářem. Při přestavbě v roce 1719 bylo zčásti zachováno původní románské obvodové zdivo kostela, oprava objektu musela být dokončena, jak uvádí Jaromír Horyna, téhož roku.
Historie
K podpoření domnělého autorství Santiniho u kostela sv. Petra a Pavla hovoří také fakt, že Santini v Želivi doložitelně v letech 1713 – 1720 pracoval. Na zakázku stavebníka, tehdejšího opata premonstrátského kláštera v Želivi, Jeronýma Hlíny vyprojektoval například přestavbu klášterního kostela Narození Panny Marie v Želivi. Spolupráce Santiniho s Jeronýmem Hlínou trvala 6 let, během nichž Santini pro opata vytvořil několik architektonických řešení; za předpokladu odpovídající stylové charakteristiky můžeme tedy připustit, že Santini mohl, byť zatím domněle, realizovat i přestavbu kostela sv. Petra a Pavla. Mojmír Horyna upozorňuje zejména na formu rozťatého štítu západního průčelí, jejíž tektonika odpovídá jiné Santiniho stavbě, pojetí průčelí štítu hlavní fasády zámecké jízdárny v Rychnově nad Kněžnou. Obdobné uplatnění štítového motivu nalezneme také na průčelí vlastního domu Jana Blažeje Santiniho v Nerudově ulici v Praze.
Literatura
- Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini-Aichel, Praha 1998, s. 337.
- Pavel Zahradník, Santini v Želivě, Průzkumy památek, 1996, roč. 2, č. 2, s. 20.
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-10]. Identifikátor záznamu 131595 : Kostel sv. Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Petra a Pavla na Wikimedia Commons - http://www.santini.cz/
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Dezidor, Licence: CC BY-SA 3.0
Želiv (okres Pelhřimov), kostel sv. Petra a Pavla s přilehlým hřbitovem