Kostel svatého Petra a Pavla (Želiv)

Kostel svatého Petra a Pavla v Želivě
Místo
Stát	Česko Česko
Obec	Želiv
Souřadnice	49°31′45,48″ s. š., 15°13′1,2″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	královéhradecká
Vikariát	humpolecký
Farnost	Želiv
Zasvěcení	svátek svatých Petra a Pavla
Další informace
Kód památky	20751/3-3362 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřbitovní kostel svatého Petra a Pavla je římskokatolický chrám v Želivě.^[1] Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[2]

Původní kostel byl postaven již v polovině 12. století. V 15. století stavba prošla přestavbou, na níž navázala další stavební úprava z 1. čtvrtiny 18. století, jejíž podobu kostel nese dodnes. Autorství projektu na přestavbu kostela z roku 1719 zatím není archivně doloženo, ze slohové analýzy ale vyplývá, že se na přebudování hřbitovního kostela mohl podílet Jan Blažej Santini-Aichel, nebo být dokonce autorem přestavby.^[3]

K podpoření domnělého autorství Santiniho u kostela sv. Petra a Pavla hovoří také fakt, že Santini v Želivě doložitelně v letech 1713 – 1720 pracoval. Na zakázku stavebníka, tehdejšího opata premonstrátského kláštera v Želivě, Jeronýma Hlíny vyprojektoval například přestavbu klášterního kostela Narození Panny Marie v Želivě. Spolupráce Santiniho s Jeronýmem Hlínou trvala 6 let, během nichž Santini pro opata vytvořil několik architektonických řešení; za předpokladu odpovídající stylové charakteristiky můžeme tedy připustit, že Santini mohl, byť zatím domněle, realizovat i přestavbu kostela sv. Petra a Pavla. Mojmír Horyna upozorňuje zejména na formu rozťatého štítu západního průčelí, jejíž tektonika odpovídá jiné Santiniho stavbě, pojetí průčelí štítu hlavní fasády zámecké jízdárny v Rychnově nad Kněžnou. Obdobné uplatnění štítového motivu nalezneme také na průčelí vlastního domu Jana Blažeje Santiniho v Nerudově ulici v Praze.

Kolem roku 1930 byl kostel renovován podle projektu pardubického architekta Bóži Dvořáka.

Kolem kostela se rozkládá ohrazený areál starého hřbitova s cennými náhrobky, márnicí a sochou Krista na nároží při vstupu.

Kostel sv. Petra a Pavla v Želivě tvoří jednolodní prostor s polygonálním presbytářem a nízkou pravoúhlou sakristií. Z románského období se dochovalo ve spodní části lodi a presbytáře kvádříkové zdivo. Po obvodu jsou nad ním prolomena obdélná, půlkruhově zakončená okna. Západní průčelí nad sakristií je zakončeno rozeklaným štítem. Na hřebenu sedlové střechy lodi je zasazena cibulová věžička s lucernou. Střecha nad presbytářem je valbová.

V interiéru jsou tři raně barokní oltáře a kazatelna, které podle písemných pramenů původně pocházejí z opatského kostela. Obraz na hlavním oltáři v presbytáři představuje sv. Petra a Pavla, v horní části je obraz žehnajícího Krista. Na bočních oltářích u vítězného oblouku jsou obrazy znázorňující Kristovu rodinu (vlevo) a vzkříšeného Krista (vpravo), v nástavcích pak sv. Anna vyučující Pannu Marii a sv. Máří Magdaléna. Na kazatelně jsou vyobrazeny postavy čtyř evangelistů.^[4]

Budova márnice nedaleko kostela je založena na půdorysu osmiúhelníku s nízkou kupolí. Mansardová střecha a slepé lomené arkády jsou prvky opakovaně užívané Santinim, lze tedy předpokládat jeho účast na návrhu stavby.

• Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini-Aichel, Praha 1998, s. 337.
• Pavel Zahradník, Santini v Želivě, Průzkumy památek, 1996, roč. 2, č. 2, s. 20.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Petra a Pavla na Wikimedia Commons
• http://www.santini.cz/