Kostel svatého Petra a Pavla (Žitenice)
Kostel svatého Petra a Pavla v Žitenicích | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Litoměřice |
Obec | Žitenice |
Souřadnice | 50°33′18″ s. š., 14°9′22,5″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | litoměřický |
Farnost | Žitenice |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
Současný majitel | farnost Žitenice |
Zasvěcení | svátek svatých Petra a Pavla |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | rané baroko |
Výstavba | kolem roku 1650 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen |
Další informace | |
Adresa | rozcestí ul. Litoměřická a Školní, Žitenice |
Kód památky | 43665/5-2473 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Petra a Pavla v Žitenicích je raně barokní[1] sakrální stavba stojící v těsné blízkosti zámku. Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie
Na tomto místě je vzpomínán kostel již ve 12. století. Gotická hranolová věž kostela pochází z období kolem roku 1300. V roce 1853 byla tato původní věž zvýšena. Současný kostel byl postaven kolem roku 1650, vysvěcen byl v roce 1680.[1] V polovině 19. století byly provedeny úpravy, při kterých byla také zvýšena věž o šest metrů. Za obou světových válek přišel kostel o zvony. Celková oprava kostela byla provedena v letech 1986–1990. V roce 2005 byla opravena věž.[3]
Architektura
Kostel je podélnou jednolodní stavbou s odsazeným půlkruhovým závěrem. Hranolová gotická věž a sakristie se nachází při jeho severním boku. Při jižním boku je předsíň. Západní průčelí kostela je vrstvené, má volutový štít a v pěti výklencích se nacházely velké dřevěné sochy. Okna jsou ve dvou pořadích: dole jsou obdélná a nahoře půlkruhově sklenutá.[1]
V lodi je valená klenba s lunetami a pasy, po stranách vtažené pilíře s pilastrovými svazky. V presbytáři je křížová hřebínková klenba a patrové empory. K emporám vede dřevěné šnekové schodiště s letopočtem 1645 na dveřích. Do přízemí věže vede hrotitý gotický portálek se zkosenou hranou. Okénka jsou zde štěrbinová a hrotitá s vloženými nosy. Do stěny věže nad vchodem zevnitř kostela byly zazděny dvě kamenné románské sochy evangelistů pocházející z počátku 13. století, které byly po jejich objevení umístěny do litoměřické galerie.[1]
Vybavení
Hlavní oltář je barokní. Byl opatřen novým titulní obrazem ve velkém původním rámu. Má zlacená rokajová křídla. Po stranách hlavního oltáře se nacházejí zlacené sochy sv. Floriána a sv. Leopolda. Tři boční oltáře jsou portálové, o jednoduchých pilastrových edikulách se štítky. Nesou titulní obrazy: sv. Anny – barokní obraz, snad z 18. století; obraz Panny Marie s dítětem v oválném rámu s roku z 18. století a obraz sv. Josefa z roku 1869 od prof. Franze Krauseho z Litoměřic. V presbytáři a lodi kostela se nachází několik obrazů přenesených ze sousedního zámku. Patří mezi ně pozdně barokní obraz sv. Anna s Pannou Marií a Jáchymem; Světice s ratolestí, mečem a kalichem a Poslední večeře; dále v barokní obraz sv. Aloise v řezaném zlaceném rámu, a Kristus žehnající vínu z roku 1894. Nachází se zde také barokní dřevěný reliéf sv. Jana Nepomuckého, odmítajícího úplatek. Kazatelna je dřevěná, barokní, z počátku 18. století. Je opatřena řezanými doplňky a oválnými obrazy čtyř evangelistů a sv. Josefa. Na řečništi kazatelny je obraz sv. Karla Boromejského. Křtitelnice je pískovcová, má profilovaný podstavec a řezané dřevěné víko. Na cínové míse křtitelnice je nápis s chronogramem 1700. V sakristii visí barokní obraz sv. Petra a Pavla z hlavního oltáře. Nese značku „Speer 1738“.[1] Jednalo se o rakouského malíře M. Speera, který jej maloval v letech 1736–1738.[3]. Je zde také obraz archanděla Michaela v barokním rámu s akantovou řezbou a přemalovaný obraz Kristus na zeměkouli.[1]
Okolí kostela
Nad kostelem stojí čp. 29 fara. Je barokní a pochází z období kolem roku 1654. Jedná se o patrovou stavbu. Nad portálem má ve výklenku sošku sv. Josefa. Uvnitř v přízemí jsou dvě místnosti s trámovým stropem, který je zčásti malovaný. Na průčelí je umístěna pamětní deska kanovníka dr. Františka Jakuba Jindřicha Kreibicha (1759–1833), který byl významným kartografem a meteorologem.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Žitenice /Litoměřice/, s. 433.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-29]. Identifikátor záznamu 155986 : Kostel sv. Petra a Pavla, Žitenice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Žitenice, kostel sv. Petra a Pavla [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Lenka Janochová, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Kostel v obci Žitenice, Ústecký kraj