Kostel svatého Petra a Pavla (Bílina)
Kostel svatého Petra a Pavla v Bílině | |
---|---|
Kostel sv. Petra a Pavla v Bílině | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Teplice |
Obec | Bílina |
Souřadnice | 50°32′51,08″ s. š., 13°46′30,2″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | teplický |
Farnost | arciděkanství Bílina |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Zasvěcení | svátek svatých Petra a Pavla |
Architektonický popis | |
Výstavba | 1573–1575; 1870–1872 |
Další informace | |
Adresa | Seifertova ul., Bílina |
Ulice | Seifertova |
Kód památky | 43521/5-2536 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arciděkanský kostel svatého Petra a Pavla v Bílině je sakrální stavbou, která se nachází jižně od hlavního Mírového náměstí, u cesty k zámku. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Na místě vlastnického kostela, připomínaného roku 1067 (1125[2]) byl postaven počátkem 14. století farní kostel nového města. Tento gotický kostel byl pak po požáru v roce 1568[3] renesančně přestavěn v letech 1573–1575 a následně ještě v letech 1870–1872[2] podle plánů L. Denharta.[3]
Architektura
Stavba je architektonicky bazilikálním chrámem s hranolovou věží v západním průčelí a pětiboce uzavřeným presbytářem. Po jižní straně presbytáře se nachází sakristie z roku 1873.
Hlavní loď měla původně plochý strop. V klenbě má dnes tři pole křížové žebrové klenby na vtažené pilíře z roku 1573. V západní části je tříramenná dvoupatrová renesanční tribuna. Severní loď má v klenbě křížovou žebrovou klenbu z konce 14. století a křížovou klenbu bez žeber. Jižní loď je sklenuta žebrovou klenbou z poloviny 14. století a klenbou polovalenou s lunetami. Presbytář je s opěráky a hrotitými okny bez kružeb sklenut valenou klenbou s lunetami a paprsčitým závěrem. Na jihozápadní straně lodi je barokní kaple sv. Rocha, která byla postavena na místě zbořené kostnice po roce 1629.[3]
Zařízení
Současný hlavní oltář s obrazem Petra Brandla z roku 1710 je sem dočasně přemístěn z kaple sv. Vavřince v Mirošovicích. Původní hlavní oltář pochází z roku 1833. Má klasicistní sloupovou architekturu se sochami sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého a velký obraz patronů kostela, který byl v roce 1873 opraven. V hlavní lodi jsou dva oltáře a kazatelna, která je pozdně barokní, upravena ve druhé polovině 19. století. Varhany jsou novobarokní z roku 1917.
V jižní lodi se nachází novogotický oltář Panny Marie Pomocné z období po roce 1870, zhotovený podle návrhu L. Denharta. V severní lodi je oltář novorománský a barokní Panny Marie Pomocné s akantovým rozvilinovým rámem z konce 17. století.
V kapli svatého Rocha je oltář s akantovými rozvilinami z roku 1696, který byl zvýšen kolem poloviny 18. století a obraz ze 2. poloviny 19. století. Křtitelnice je kamenná, dvanáctiboká s devíti reliéfy a erbem Jana ml. z Lobkovic. Pochází z období po roce 1580.[3]
Epitafy
Interiér nabízí epitafy Lobkoviců ze 16. století a dalších majitelů Bíliny.[2] V presbytáři je kamenný epitaf Děpolta z Lobkovic a manželky Anežky z Klinštejna z roku 1528 a velký sloupov epitaf Jana ml. z Lobkovic, který zemřel v roce 1583, a jeho manželek: Hedviky z Oprštorfu († 1583), a Kateřiny z Lobkovic († 1590), s reliéfem Vzkříšení s volnou klečící postavou rytíře. Vně se nachází epitaf Litvína z Lobkovic z období po roce 1580. Má kamennou sloupovou architekturu s reliéfem klečící rodiny zemřelého pod ochranou sv. Petra a Pavla. Stranou se od této skupinky se nachází klečící postava ženy (torzo), pražská práce. Na jižní straně trojlodí je náhrobník Kristyny Zahrádkovny z Divic, manželky Mat. Geznara z Duchcova z období po roce 1580.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-09-20]. Identifikátor záznamu 155825 : Kostel sv. Petra a Pavla, Bílina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 10.
- ↑ a b c d e POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Bílina /Teplice/, s. 77.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: MAKY.OREL, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: MAKY.OREL, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 3.0
Epitaph an der Kirche der Hl. Peter und Paul in Bilin (Bílina) in Nordböhmen