Kostel svatého Petra a Pavla (Březno)
| Kostel svatého Petra a Pavla v Březně | |
|---|---|
 Kostel sv. Petra a Pavla v Březně | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Chomutov |
| Obec | Březno |
| Souřadnice | 50°24′6,4″ s. š., 13°25′16,37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Farnost | děkanství Chomutov |
| Status | filiální kostel (dříve farní kostel farnosti Březno u Chomutova) |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svátek svatých Petra a Pavla |
| Datum posvěcení | 8. května 1763 |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Kilián Ignác Dientzenhofer |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1739–1763 |
| Specifikace | |
| Délka | 25 m |
| Šířka | 20 m |
| Další informace | |
| Ulice | Dlouhá |
| Kód památky | 14292/5-470 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poutní kostel svatého Petra a Pavla v Březně v okrese Chomutov je monumentálně působící barokní sakrální stavbou vystavěnou podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Kostel stojí na místě staršího raně gotického kostela svatého Petra a Pavla, doloženého prvně roku 1352.[1] Základní kámen stavby byl položen 13. května 1739. Stavbu brzdily mnohé technické problémy jako nedostatečně únosné písečné podloží, které si vynutilo zaberanění dřevěných pilotů do hloubky, údajně odpovídající výšce kostela bez věží a také války poloviny 18. století. Navíc se na stavbu nedostávalo peněz. Kostel byl dostavěn v roce 1763 Janem Kryštofem Koschem za pomoci březenského mistra P. Eisenbergera. Věže pocházejí z let 1764–1765.[2]
Historie
Na hlavní oltáři barokního chrámu je ve skleněné skříni umístěna gotická socha Panny Marie z doby kolem roku 1450. Tato dřevěná socha byla nalezena v letech 1632–1637 při kopání studny. Na několika místech má červené skvrny jako od krve. Nejdříve pro i byla vybudována malá kaple, kterou nechal roku 1671 hrabě Martinic strhnout a postavit pak novou větší kapli se třemi oltáři. Protože však ani ta nestačila pro stále vzrůstající počet poutníků, bylo rozhodnuto vybudovat barokní kostel a původní kaple byla pak stržena.[3] Nový kostel byl vysvěcen 8. května 1763 pražským biskupem Janem Ondřejem Kayserem.[4]
Až do josefínských dob bylo Březno cílem četných poutníků, ale po zákazu poutí během reforem návštěvnost podstatně upadla, takže pak přicházelo vždy jen několik procesí z nejbližšího okolí na svátek Nanebevzetí Panny Marie.[5][6]
Program záchrany architektonického dědictví
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu kostela čerpáno 11 280 000 Kč.[7]
| rok | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| částka | 1 000 | 1 200 | 1 000 | 800 | 900 | 1 000 | 1 000 | 740 |
| rok | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
| částka | 450 | 500 | 500 | 420 | 450 | 420 | 400 | 500 |
Architektura
Jedná se o dokonale symetrickou barokní centrální stavbu o půdorysu řeckého kříže (přibližně 25 × 20 m). Kostel má ústřední čtvercový prostor a apsidy na hlavní ose. Na diagonálách chrámové lodi se nacházejí čtyři osmiboké kaple. Zevně je stavba zhruba čtyřboká. Má dvě věže téhož půdorysu s vysokými báněmi a konvexní rizalit v západním průčelí. Nad ústředním prostorem je monumentální placková klenba s freskovou výzdobou od Franze Müllera z roku 1750.
Vybavení
Zařízení kostela je jednotné, oltáře a další dřevořezby jsou od K. L. Waitzmanna z období kolem roku 1760. Kostel má hlavní oltář a boční oltáře. Ve výklencích se nacházejí sochy a také zpovědnice jsou opatřeny sochami sv. Františka z Assisi, sv. Petra, sv. Floriána, sv. Prokopa, sv. Eustacha a biblickým králem (Davidem). Sochy jsou také na kazatelně. Varhany jsou opatřeny bohatou rokokovou ornamentikou z díly J. I. Schmidta z Lokte. Byly postaveny v roce 1758. Na hlavním oltáři[2] je pozdně gotická socha milostné Madony.[3] Lavice pocházejí z období kolem roku 1770, dvě zpovědice se datují do druhé poloviny 18. století.[2]
V kostele původně bývaly čtyři zvony z let 1520–1856. S výjimkou prostředního zvonu z roku 1775 byly zrekvírovány během první světové války. Tři nové zvony byly odlity v roce 1921.[4]
Po roce 1945 a následném vysídlení německého obyvatelstva kostel začal výrazně chátrat. Následná velkoplošná těžba hnědého uhlí zdevastovala krajinu v širokém okolí. Roku 1999 začala probíhat oprava kostela, ovšem řada hodnotných prvků stavby byla předtím nenávratně poškozena (především fresky).
Odkazy
Reference
- ↑ Všemu světu na útěchu. Sochařství a malířství na Chomutovsku a Kadaňsku 1350–1590. Příprava vydání Helena Dáňová, Renáta Gubíková. Chomutov: Oblastní muzeum, 2014. 351 s. ISBN 978-80-87898-07-9. S. 145.
- ↑ a b c Umělecké památky Čech. A/J. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Březno, s. 139.
- ↑ a b MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. ISBN 978-80-7195-121-6. S. 243–244.
- ↑ a b BINTEROVÁ, Zdena. Březno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 80 s. ISBN 80-239-4167-4. Kapitola Březno, s. 13.
- ↑ ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (německy)
- ↑ HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (německy)
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97.
Literatura
- KYNČIL, Jiří. Stavba farního kostela sv. Petra a Pavla v Březně u Chomutova. Umění. asopis Ústavu pro teorii a dějiny umění Československé akademie věd. Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, roč. 7, čís. 2, s. 154–157.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Petra a Pavla na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Petra a Pavla, Březno (katalog biskupství litoměřického)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Miloš Hlávka, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel sv. Petra a Pavla v Březně (okres Chomutov)
Autor: Salim2, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: