Kostel svatého Petra a Pavla (Bezno)
| Kostel svatého Petra a Pavla v Bezně | |
|---|---|
 (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0 Kostel sv. Petra a Pavla v Bezně (pohled ze silnice) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Mladá Boleslav |
| Obec | Bezno |
| Souřadnice | 50°22′3,27″ s. š., 14°47′44,52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | mladoboleslavský |
| Farnost | Bezno |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svátek svatých Petra a Pavla |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1750–1755 |
| Další informace | |
| Ulice | Mírové náměstí |
| Kód památky | 24232/2-1484 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poutní kostel svatého Petra a Pavla v Bezně je rokokovou sakrální stavbou postavenou podle projektu hraběte F. J. Pachty z Rájova v letech 1750–1755,[1] která stojí na hlavní křižovatce v obci. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]
Historie
V den svátku Panny Marie Bolestné putovali do Bezna poutníci z blízkého okolí, aby zde vykonali zpověď a přijali svátosti. Ročně přicházelo na pouť průměrně okolo 2000 poutníků.[3][4]
Objektem zbožné úcty byla barokní socha Panny Marie Bolestné, která byla umístěna ve zvláštní kapli. Když byl pak v letech 1750–1755 postaven nynější kostel, byla socha přenesena do tohoto kostela a umístěna na zvláštním oltáři.[5]
Program záchrany architektonického dědictví
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu kostela čerpáno 3 077 000 Kč.[6]
| rok | 1999 | 2001 | 2003 | 2004 |
|---|---|---|---|---|
| částka | 1 500 | 800 | 700 | 77 |
Architektura
Kostel je obdélný, jednolodní. Uprostřed je prostoupený příčnou lodí s poloválcovými křídly. Má půlkruhově uzavřený presbytář, který je obestavěný z boků sakristií a oratoří. Na západě má kostel hranolovou věž, která byla přistavěna v roce 1763 podle projektu F. Hegera. Stěny jsou zvenčí členěny pilastry a vysokými okny, která jsou sklenuta do půlkruhu. V příčné lodi má čabraky.
Loď má jako klenbu dvě placky a ve středu má valenou klenbu. Ramena a presbytář jsou sklenuty plackou a konchou. Kostel má nástropní fresky ve vykrajovaných zrcadlech z roku 1764 od J. Hagera. Byly vytvořeny s lunetami a pilastry. Zobrazují biblické motivy: 1. (Ježíšův) zázrak na rozbouřeném moři; 2. v iluzivní kupoli je freska znázorňující anděly, kteří přinášejí sv. Petrovi klíč od Nebeského království; 3. výjev Obrácení sv. Pavla a 4. andělé hrající (hudoucí) na strunné nástroje, která byla přemalována v roce 1868 F. Maišaidrem.[1]
Vybavení
Zařízení pochází z roku 1755. Hlavní oltář je rokokový, rámový. Jsou na něm andělé iluzívně nesoucí bohatý kartušový rám s přemalovým obrazem sv. Petra a Pavla. Boční oltáře jsou portálové, pilastrové. Jeden je opatřen obrazem, zatímco na druhém je zasklená skříň, v níž se nachází Pieta[1] – poutní milostná socha Panny Marie Bolestné.[5] Autorem obrazů křížové cesty je Josef August Bubák.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech A/J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 643 s. Kapitola Bezno, s. 74.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-07-15]. Identifikátor záznamu 135282 : Kostel sv. Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina)
- ↑ HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina)
- ↑ a b MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 250
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97.
- ↑ BAREŠ, František. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XXI. Politický okres Mladoboleslavský. Praha: [s.n.], 1905. Dostupné online. S. 6.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: