Kostel svatého Petra a Pavla (Budeč)

Rotunda svatého Petra a Pavla
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Základní informace
Církevkatolická církev
Zasvěcenísvatý Petr a apoštol Pavel
Další informace
AdresaKováry, ČeskoČesko Česko
Kód památky11745/2-663 (PkMISSezObrWD) (součást památky Budeč)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Románská rotunda svatého Petra a Pavla je součástí hradiště na Budči u obce Zákolany (a její části Kováry) v okrese Kladno. Jedná se o národní kulturní památku a má velký význam pro poznání nejstarší české sakrální architektury, protože její kruhová loď je nejstarší dochovanou stavbou tohoto typu na českém území.

Historie

Během archeologického výzkumu prováděného Milošem Šollem (1990) a revidovaného Andreou Bartoškovou (2003) bylo zjištěno, že se zřejmě jedná o nejstarší stále stojící křesťanskou stavbu na území České republiky. Výzkumy, spolu se stavebně-historickým průzkumem, prokázaly, že od základů až po klenbu je loď kostela původní stavbou rotundy sv. Petra. Její založení je podle písemných pramenů 10. století přisuzováno knížeti Spytihněvovi I. a mělo k němu dojít někdy mezi lety 895-915, s největší pravděpodobností roku 905.

Ve druhé polovině 11. století byla na severní straně připojena druhá apsida, která však ustoupila stavbě románské věže ve druhé polovině 12. století. Z doby připojení věže pravděpodobně pochází i rozšíření svatopetrského zasvěcení kostela o sv. Pavla.

Rotunda původně měla na východní straně podkovovitou apsidu, ta však byla v období baroka nahrazena pravoúhlým presbytářem. V okolí presbytáře jsou patrny pouze její pozůstatky.

Stavba

Exteriér

Kostel svatého Petra a Pavla, Budeč
Půdorys kostela

Stavba leží v prostoru velkém asi půl hektaru, který nejspíš zaujímal dvorec.

Loď kostela se tyčí na kruhovém půdorysu o průměru 9 metrů, má přibližně metr silné stěny z dobového lomového zdiva a směrem ke hřbitovu do jejího interiéru vnáší světlo dvě okna tvaru lomeného oblouku se zkoseným ostěním. Je zakončena kuželovitou střechou.

Na severozápadě na kruhovou loď navazuje hranolovitá románská věž z kvádříkového zdiva s jehlanovitou střechou. Na severovýchodě je umístěn obloukový vstupní portál do věže, ke kterému vede kamenná cestička od branky. Na stejné fasádě je ve spodní polovině umístěno malé obdélníkové okénko, v horní polovině pak dvě malá oblouková okna a nad nimi jedno sdružené okno s oblouky oddělenými sloupkem. Oblouky oken jsou vyplněny deskami s otvory ve tvaru kříže.

Na severovýchodní, severozápadní a jihozápadní fasádě věže je umístěno po dvou dvojicích malých obloukových oken.

Fasáda lodi a věže je horizontálně členěna společným pásem. Fasáda lodi je členěna na dvě části, u věže je opatřena ještě jedním vlastním pásem a věž je tak rozčleněna do tří částí. Pasy jsou zvýrazněna i nároží věže.

Při severovýchodní části lodi je pravoúhlý barokní presbytář, který má čtvercové okno na severovýchodě a je náhradou za původní podkovovitou apsidu. Na něj navazuje renesanční přístavba sakristie z roku 1663, která je přístupná portálem z jihozápadu, a původně byla přistavěna a navazovala na apsidu.

Interiér

Jednotlivé části prostoru jsou kopulovitě zaklenuty a provázány vítězným obloukem lomeného tvaru. Vrchol klenby lodi se nachází ve výšce 13 metrů. Stěny v interiéru kostela jsou omítnuty vápennou omítkou, v menší míře se propisuje kamenné zdivo. Podlaha je vydlážděna z kamenných kvádrů propisujících se jako čtvercová síť.

Objekt je vybaven kamennou renesanční kazatelnou, kamennou mensou a velkým dřevěným krucifixem. V kruhovém půdorysu se pak nachází obloukový dřevěný kůr s varhanami a několik dřevěných vyřezávaných lavic.

Zajímavosti

Zajímavostí je, že podle svatováclavských legend na Budči pobýval svatý Václav. Na Budeč byl poslán otcem Vratislavem, aby se zde učil čtení, psaní, zpěvu a dovednostem potřebným pro vládnutí.

O Václavovi a dalších českých bájných postavách se zmiňuje také Hájkova kronika.

Kromě písemných pramenů o zajímavosti stavby svědčí i archeologické průzkumy.

Na rotundu je vázán hřbitov s 56 nalezenými hroby (Šolle, 1990; Váňa, 1995, 77-94). Radiální rozmístění hrobů kolem rotundy svědčí o pohřbívání nedlouho po postavení kostela. V několika hrobech byly nalezeny šperky velkomoravského charakteru, ve dvou pak ostruhy s dlouhými bodci.

Ve zvonovém patře věže jsou zavěšeny dva zvony. Menší z nich byl neznámým zvonařem odlit v roce 1754, hlavním tónem je cis’’, průměr věnce činí 69 cm a hmotnost zvonu je odhadována na 200 kg. Větší zvon je novodobý.[1]

Na fasádě stavby rotundy se nachází pamětní deska upomínající na zemřelé děti Olgu Felcmanovou a Milana Felcmana z roku 1881.

Další zajímavostí je archeologicky zjištěný příkop kolem rotundy (Šolle, 1982). Jeho původní účel zatím není znám, mohl mít pouze symbolický význam.

Rotunda sv. Petra a Pavla je nepochybně důležitou stavbou svědčící o našich nejstarších dějinách a architektuře a spjatou s počátky české státnosti.

Galerie

Odkazy

Literatura

  • Raně středověká Budeč – pramenná základna a bilance poznatků: (k problematice funkcí centrální lokality) / Andrea Bartošková, Ivo Štefan – Archeologické rozhledy LVIII – 2006, sešit 4, Archeologický ústav AV ČR Praha, ISSN 0323-1267
  • Budeč. Významné mocenské centrum prvních Přemyslovců. / Andrea Bartošková, NLN s.r.o. 2014
  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v Království českém. Řada první, Arcidiecese Pražská. Díl VII., Vikariát Slanský. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1913. Kapitola: 1. Budeč-Kováry. S. 3–12. Dostupné online.

Související články

Reference

  1. Radek Rejšek: Polední zvony. Český rozhlas, stanice Vltava, 10. 3. 2024.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pozůstatky apsidy Budeč.jpg
Autor: Adéla Fontánová, Licence: CC BY-SA 4.0
Pozůstatky podkovovité apsidy - Budeč
Rotunda Budeč.jpg
Autor: Adéla Fontánová, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel svatého Petra a Pavla na Budči, Zákolany, okres Kladno
Branka na hřbitov Budeč.jpg
Autor: Adéla Fontánová, Licence: CC BY-SA 4.0
Branka vedoucí na hřbitov u kostela na Budči
Budec CZ St Peter church 134.jpg
Kostel sv. Petra a Pavla na Budči u Zákolan, okres Kladno. Rotunda z doby kolem roku 900 je nejstarší dochovanou stavbou v České republice. Věž pochází z druhé poloviny 12. století. Pohled od severozápadu. Terénní stupeň před kostelem je západní strana valu akropole hradiště.
Lomený oblouk Budeč 2.jpg
Autor: Adéla Fontánová, Licence: CC BY-SA 4.0
Lomený oblouk okno - Budeč
Rotunda Budeč - okna.jpg
Autor: Adéla Fontánová, Licence: CC BY-SA 4.0
Okna románské věže rotundy na Budči
Branka Budeč.jpg
Autor: Adéla Fontánová, Licence: CC BY-SA 4.0
Branka ke kostelu - Budeč
Budeč půdorys.jpg
Autor: Adéla Fontánová, Licence: CC BY-SA 4.0
Půdorys kostela svatého Petra a Pavla na Budči
Budeč portál.jpg
Autor: Adéla Fontánová, Licence: CC BY-SA 4.0
Portál do sakristie - Budeč
Pamětní deska Budeč.jpg
Autor: Adéla Fontánová, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska - rotunda na Budči