Kostel svatého Petra a Pavla (Chotěvice)
| Kostel svatého Petra a Pavla | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | královéhradecký |
| Okres | Trutnov |
| Obec | Chotěvice |
| Souřadnice | 50°31′19,6″ s. š., 15°46′5,05″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Vikariát | trutnovský |
| Farnost | Hostinné |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | svatý Petr a apoštol Pavel |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1861 - 1863 |
| Další informace | |
| Kód památky | 68293/6-5842 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Petra a Pavla je filiální novorománský kostel v obci Chotěvice v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji.
Historie
Původní kostel stál v obci Chotěvice již před rokem 1362, kdy byl již v knihách veden jako farní. Během husitských válek byl kostel zničen, avšak nedlouho poté byl znovu obnoven. V noci z 12. na 13. července 1832 se strhla bouře, která zničila bleskem celý dřevěný kostel.[1]
V roce 1835 byl postaven nový kostel. Z popudu Johana Webera, duchovního z Hostinného, však bylo rozhodnuto o stavbě nového, reprezentativnějšího kostela. Díky sbírkám mezi obyvateli byl kostel v letech 1861–1863 postaven.[2] Od poloviny 80. let 20. století byl kostel uzavřený a postupně chátral.[3]
V roce 2022 kostel od církve získali manželé Karin a Richard Krajčovi pro svou nadaci AnděLOVÉ a začal jej rekonstruovat.[4][5] Interiéry kostela doplnili pop-artovými artefakty, k opravě původných obrazů křížové cesty přispěly i některé další známé osobnosti – Olga Lounová, Leoš Mareš, Jaromír Jágr a Lucie Bílá. Během letní sezóny roku 2023 byl kostel otevřen pro návštěvníky o víkendech, v budoucnu po dalších opravách jej chtějí manželé Krajčovi zpřístupnit veřejnosti celoročně.[3]
Popis
Trojlodní obdélníková stavba je postavena v novorománském slohu. Presbytář je polygonální a vnitřní prostory chrámu sklenuty valeně. Dominantou kostela je kostelní věž s jehlancovou střechou.[6] Interiér je též novorománský.
V okolí kostela se nachází hřbitov s márnicí ohrazený zdí. Vstup do areálu je možný bránou vystavěnou z kamenných pilířů.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Obec Chotěvice | Historické památky. www.chotevice.cz [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online.
- ↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Kostel sv. Petra a Pavla - popis kostela, chrámu, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online.
- ↑ a b TEREBA, Marek. Zpěvák Richard Krajčo o extravagantní proměně svého kostela na Trutnovsku. Novinky.cz [online]. 2023-08-22 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online.
- ↑ BRAUN, Jan. Kostel v Chotěvicích má nového majitele. Stal se jím zpěvák Krajčo. Deník.cz. 2022-06-15. Dostupné online [cit. 2023-07-18].
- ↑ BRAUN, Jan. Richard Krajčo maká na kostele v Chotěvicích. Těší se, až ho omítne a otevře. Krkonošský deník. 2023-01-13. Dostupné online [cit. 2023-07-18].
- ↑ Kostel sv. Petra a Pavla | Kultura | Společenství obcí Podkrkonoší. www.podkrkonosi.info [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online.
- ↑ kostel sv. Petra a Pavla - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatých Petra a Pavla na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Vojáček Karel, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: