Kostel svatého Petra a Pavla (Hněvošice)

Kostel svatého Petra a Pavla
Místo
Stát	Česko Česko
Souřadnice	50°0′20,18″ s. š., 18°0′36,59″ v. d.
Základní informace
Zasvěcení	svátek svatých Petra a Pavla
Architektonický popis
Stavební sloh	baroko a lidová architektura
Výstavba	1730
Další informace
Ulice	Hřbitovní
Kód památky	23053/8-1376 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Petra a Pavla se nachází v obci Hněvošice v okrese Opava, na návrší v areálu hřbitova. Barokní dřevěný kostel s původním interiérem je chráněn jako kulturní památka od roku 1958 a je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.^[1] Součástí kulturní památky je i ohradní oplocení.

Historie

Barokní dřevěný kostel svatého Petra a Pavla byl postaven v roce 1730, pravděpodobně na místě původního vyhořelého kostela. Požár postihl obci v roce 1729. Donátorem stavby byl Johann Rudolf Šarovec ze Šarov, který na stavbu kostela věnoval 100 rýnských zlatých. V období 1842–1857 byla provedena obnova v interiéru, vyzděna kamenná podezdívka, postaven sanktusník a střecha byla pokrytá šindelem. V letech 1801–1802 byla u kostela postavená fara.^[2][3]

Po roce 1742 byla obec a kostel na území Pruska, zpátky byl přičleněný k Československu v roce 1920.^[2] Až do roku 1923 byl filiálním kostelem a patřil pod římskokatolickou farnost v Oldřišově. Do roku 2011 byl farním kostelem římskokatolické farnosti v Hněvošicích. V období druhé světové války byl poškozen a provizorně opraven. Další opravy proběhly v letech 1994–1995 a v roce 2005 byla opravena střecha.^[4] V letech 2007–2008 byl celý rekonstruován.^[3]

Popis

Exteriér

Kostel je jednosrubová roubená dřevěná jednolodní stavba na půdorysu obdélníku s trojbokým závěrem kněžiště. Je postaven na kamenné podezdívce. Loď je téměř čtvercového půdorysu. Venkovní stěny jsou svisle deštěné s olištováním ve spárách. Sedlová střecha je dvouhřebenová krytá šindelem, se santusníkem v hřebeni nad kněžištěm. Šestiboký sanktusník s lucernou a štíhlou strmou jehlanovou střechou krytou plechem je zakončen makovicí, orámovaným křížem a korouhví. Okna v lodi (tři) a kněžišti (2+1) mají půlkruhový záklenek. K jižní straně kněžiště je přistavěna čtyřboká sakristie s depozitářem v patře. K západnímu průčelí je přistavěná patrová předsíň se sedlovou střechou krytou šindelem. K předsíni z jižní strany přiléhá schodiště s pultovou střechou. Patro předsíně slouží jako zvonice. K jižní straně lodi je přistavěna další předsíň, na kterou navazuje sakristie.^[5][3][2][6] Do areálu je vstup brankou krytou šindelovou stříškou, která je plaňkovém plotě postaveném kolem kostela se zděnými omítanými hranolovými pilíři.^[7]

Interiér

V lodi je dřevěná trojkřídlá kruchta nesená vyřezávanými trámovými sloupy. Vnitřní zařízení je většinou z doby výstavby kostela. Hlavní oltář bohatě vyřezávaný se sloupovým retabulem a obrazem svaté Trojice má po stranách sochy svatého Petra a Pavla z druhé poloviny 19. století. V nástavci oltáře je obraz Madony s dítětem a znaky Jana Rudolfa Šarovce z Šarova a jeho manželky Roziny z Frankenberku, kteří byli majitelé obce do roku 1777. Dva boční oltáře jsou vyřezávané s akantovým retabulem. Na evangelijní straně je oltář s andílky a deskovým obrazem Klanění sv. Tří králů a v nástavci je obraz Boha Otce. Přízední kazatelna se čtyřbokým řečništěm je bohatě vyřezávaná a na parapetu jsou vyřezané sochy čtyř evangelistů. Na epištolní straně je opět oltář s andílky a obrazem svatého Jana Nepomuckého a v nástavci je obraz s Pannou Marií.^[8]

Zvony

V kostele byly zavěšeny původně dva zvony. Větší měl hmotnost asi 220 kg a byl na začátku 19. století přesunut do farního kostela Narození Panny Marie v Oldřišově. Ve zvonici je zavěšen menší pozdně gotický zvon o hmotnosti asi 80 kg. Na plášti má drobný reliéfní štít dělený kůlem a vlysovým nápisem - modlitbou.^[2] V sanktusníku je zavěšen zvon s datací 1889.^[4]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam kulturních památek v okrese Opava

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Petra a Pavla na Wikimedia Commons
• Interiér kostela Archivováno 24. 6. 2020 na Wayback Machine.