Kostel svatého Petra a Pavla (Nová Říše)
Kostel svatých Petra a Pavla v Nové Říši | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Vysočina |
Okres | Jihlava |
Obec | Nová Říše |
Lokalita | v areálu kláštera |
Souřadnice | 49°8′20,2″ s. š., 15°33′54,3″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Děkanát | Telč |
Farnost | Nová Říše |
Status | farní kostel |
Užívání | pravidelné |
Zasvěcení | svátek svatých Petra a Pavla |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen |
Další informace | |
Kód památky | 27658/7-5025 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Nová Říše) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatých Petra a Pavla je klášterní a farní kostel římskokatolické farnosti Nová Říše. Nachází se poblíž náměstí v centru obce Nová Říše jako součást areálu premonstrátské kanonie svatých Petra a Pavla. Kostel je coby součást areálu kláštera chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Popis
Jde o jednolodní barokní obdélnou stavbu se dvěma bočními kaplemi a dvěma hranolovými věžemi s uskočeným presbytářem a pravoúhlým závěrem. Kostel je 45 metrů dlouhý a v hlavní lodi 12 metrů široký.
Mobiliář
Kostel je vybaven cenným mobiliářem a je bohatě zdoben freskami. Hlavní oltář je dílem sochaře a štukatéra Jana Hennevogela. Kazatelna, umístěná na jižní straně lodi, je bohatě vyřezávaná. Je známo pouze příjmení jejího autora Arbeiteho. V kostele se nacházejí také varhany s 23 rejstříky varhanáře Bedřicha Semráda z let 1764 až 1765. Další významnou součást mobiliáře je také křížová cesta od Františka Bílka a Viktora Förstra.[2]
Historie
Založení kostela
Klášter v Nové Říši byl založen již v roce 1211, a to pro ženský konvent premonstrátského řádu. Klášter se postupně rozrůstal až do v let 1430 a 1433 byl v době husitských nepokojů zpustošen. Později byl obnoven, ale opět došlo k problémům a v roce 1596 z kláštera odešla poslední řádová sestra.
Nový kostel
Nové osazenstvo kláštera přišlo až v roce 1641 a v roce 1677 stavitel Bartoloměj Hassler výstavbu nového kostela svatých Petra a Pavla v místě staršího kostela z roku 1504. V průběhu výstavby v roce 1683 ještě nedostavěný kostel vyhořel, nakonec však byl v roce 1687 dokončen.[1] Do kostelních věží byly zavěšeny původní zvony, které pak byly zničeny při pozdějším požáru.[3] Roku 1705 byl vytvořen hlavní oltář s obrazem Petra a Pavla, kdy jeho autorem byl Adam Enzo, v roce 1696 byly také pořízeny chórové lavice, někdy v té době také byla pořízena kazatelna.[4][5]
Opatský kostel
V roce 1733 bylo místní proboštství povýšeno na opatství, kostel i klášter se nadále rozvíjely. Fresky v kostele byly namalovány mezi lety 1766 a 1767, jejich autorem byl Johann Lukas Kracker, v roce 1764 či 1765 byly pořízeny varhany od Bedřicha Semráda.[4] V tu dobu byly vysvěceny i nové zvony, ty pak shořely při požáru,[3] v roce 1813, kdy vyhořel klášter a spolu s ním shořela i střecha kostela.[1] Ihned o rok později byly pořízeny tři nové zvony.[3] Kostel i klášter byly opraveny, ale opravy pak trvaly až do 30. let 19. století.[1]
20. století
V době první světové války byly zvony z kostela rekvírovány, nové pak byly pořízeny až v roce 1924, zůstal pouze nejstarší zvon z roku 1814. V době druhé světové války byly opět zvony rekvírovány a po válce se do kostela vrátil opět pouze nejstarší z roku 1814, nové zvony pak byly pořízeny až v roce 2003.[3] Klášter byl za druhé světové války sídlem Hitlerjugend a jeho osazenstvo bylo odvlečeno do různých koncentračních táborů.
Současnost
Po válce a v době socialismu pak byl klášter uzavřen a až do roku i s kostelem 1991 chátral. Klášter s kostelem se od roku 1991 postupně opravuje.[1]
V boční kapli Panny Marie Bolestné meditovával Otokar Březina, jenž v Nové Říši působil jako učitel.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-17]. Identifikátor záznamu 138917 : premonstrátský klášter s kostelem sv. Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Kostel sv. Petra a Pavla. klasternovarise.cz [online]. 2018-03-14 [cit. 2022-02-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c d KRAJÍČEK, Lukáš. Zvony [online]. Nová Říše: Lukáš a Vojtěch Krajíčkovi, 2007 [cit. 2017-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-16.
- ↑ a b c KRAJÍČEK, Lukáš; KRAJÍČEK, Vojtěch. Klášter Panny Marie [online]. Nová Říše: Lukáš a Vojtěch Krajíčkovi, 2007 [cit. 2017-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-21.
- ↑ FUNÁKOVÁ, Marie. Kostel sv. Petra a Pavla [online]. Nová Říše: Marie Funáková, 2013 [cit. 2017-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-29.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Petra a Pavla na Wikimedia Commons
- Farnost na stránkách biskupství brněnského
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Funke, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Vít Luštinec, Licence: CC BY 3.0
Interiér kostela svatého Petra a Pavla v Nové Říši.
Premonstrátský mužský klášter Nová Říše.
Autor: User:Sefjo, Licence: CC BY-SA 3.0
Opatský kostel sv. Petra a Pavla kláštera v Nové Říši, pohled z jihovýchodu