Kostel svatého Petra a Pavla (Nová Bystřice)
Kostel svatých Petra a Pavla | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihočeský |
Okres | Jindřichův Hradec |
Obec | Nová Bystřice |
Souřadnice | 49°1′9,2″ s. š., 15°6′15,5″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | českobudějovická |
Vikariát | jindřichohradecký |
Farnost | Nová Bystřice |
Status | farní kostel |
Zasvěcení | svatý Petr a apoštol Pavel |
Další informace | |
Adresa | Nová Bystřice, Česko |
Kód památky | 39929/3-2050 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Petra a Pavla v Nové Bystřici je farní kostel římskokatolické farnosti Nová Bystřice[1] a kulturní památka České republiky.[2] Součástí této kulturní památky je sloup Nejsvětější Trojice, který je ve výklenku kostela, a kříž, který je u kostela.[2]
Historie
Při archeologickém průzkumu provedeném v roce 1996 byly zjištěno, že kostel byl postaven na místě, kde stávala pozdně románská rotunda.[3] Kostel svatého Petra a Pavla byl postaven v gotickém stylu, a to v 1. polovině 14. století. V 2. polovině tohoto století pak byla ke kostelu přistavena kaple svaté Barbory. V letech 1651 a 1691 kostel postihl požár. Barokní přestavba proběhla v letech 1696 až 1697. Další požár kostel postihl v roce 1774; po tomto požáru byla přestavěna věž.[4]
Novou Bystřici si zamiloval Adam Pavel Slavata, a přestože byl po smrti podle rodinného zvyku pohřben v Jindřichově Hradci, rozšířila se pověst, že se v Nové Bystřici rozhodl zanechat to nejcennější – svoje srdce. To se potvrdilo roku 1997, kdy bylo srdce Adama Pavla Slavaty nalezeno v dřevěné skříňce ve zdi tohoto kostela.[3]
Popis
Gotický presbytář (kněžiště) pochází z doby postavení kostela; jsou v něm fragmenty gotických nástěnných maleb z 2. čtvrtiny 14. století. Pětiboký presbytář a pětiboká kaple svaté Barbory mají opěráky. Do sousedního novobystřického zámku vedla z kruchty kaple svaté Barbory krytá chodba.[4] Součástí kostela je hrobka Krajířů z Krajku.[3]
Vnitřní zařízení kostela je barokní. Hlavní oltář, oltář svaté Barbory a kazatelna z roku 1753 jsou dílem Matouše Strahovského z Dačic. V kostelní lodi jsou sochy světců pocházející z 2. poloviny 17. století. V kostele jsou náhrobníky z 16., 17. a 18. století.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Biskupství českobudějovické. www.bcb.cz [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné online.
- ↑ a b kostel sv. Petra a Pavla - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c kostel sv. Petra a Pavla: Nová Bystřice. www.novabystrice.cz [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c POCHE, Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech. Díl 2 (K/O). Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 479.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatých Petra a Pavla na Wikimedia Commons
- Popis kostela na oficiálních stránkách města Nová Bystřice
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel sv. Petra a Pavla, Nová Bystřice, okres Jindřichův Hradec