Kostel svatého Petra a Pavla (Planá)
Kostel sv. Petra a Pavla | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Okres | Tachov |
Kraj | Plzeňský |
Obec | Planá |
Souřadnice | 49°52′5,21″ s. š., 12°44′50,08″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de | |
Základní informace | |
Status | Filiální kostel |
Zasvěcení | Petr a Pavel z Tarsu |
Další informace | |
Ulice | Bezdružická |
Kód památky | 25200/4-1840 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Petra a Pavla je nejstarší dochovanou památkou obce Planá. Nalézá se v centru bývalé osady, která se později stala předměstím. V současné době je prostor kostela využíván jako galerie, dále také pro pořádání kulturních a společenských akcí. Kostel je obehnaný ohradní zdí a nachází se na mírném svahu zhruba 0,5 km východně od náměstí Svobody, v horní části tzv. Starého Města, rovněž nazývaného Svatopetrským předměstím.[1]
Stavební fáze
Písemné zprávy o existenci kostela v raném středověku se nedochovaly. Na základě archeologického výzkumu provedeného kolem roku 1980 je založení stavby kladeno do počátku 13. století. Kostel vzniklý na přechodu mezi románským a gotickým slohem byl vystavěn na slovanském pohřebišti a podle archeologických nálezů bylo místo osídleno již v 10.–11. století. Z románské etapy se zachoval půlkruhový portál na jižní straně lodi a východní okno presbyteria. Ve 13. století byl patrně vystavěn vítězný oblouk a stěny presbytáře vyzdobeny nástěnnými malbami. V druhé polovině 14. století byla při severní straně presbytáře postavena dnes již nedochovaná hranolová věž a sakristie. Během třicetileté války kostel spolu s celým předměstím vyhořel. V roce 1675 byl opraven a následně zbarokizován, zdivo však zůstalo nezměněno. V roce 1787 byl kostel za císaře Josefa II. zrušen a později adaptován na stodolu. Koncem 20. století prošel rozsáhlou rekonstrukcí a dnes je využíván jako víceúčelová kulturní síň.[2]
Stavební podoba
K jednolodnímu obdélnému kostelu se pojí užší pravoúhlý čtvercový presbytář, na jehož severním boku jsou patrné základy bývalé sakristie. Loď s dřevěným kazetovým stropem je krytá sedlovou střechou s pultovými vikýři a nad presbytářem je umístěn osmiboký sanktusník se strmou jehlancovou stříškou. Do hlavní lodi vede od jihu románský portál s obloučkovým vlysem. Loď kostela je osvětlena dvěma úzkými okénky s půlkruhovým záklenkem na jižní i severní straně. Presbytář kostela je opatřen sedlovým portálem, který vedl do bývalé sakristie a je osvětlen dvěma úzkými okénky. Prostor je zaklenut jedním polem křížové klenby a jeho stěny pokrývají středověké nástěnné malby. Presbytář je od lodi oddělen lomeným vítězným obloukem.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Památkový katalog NPÚ, katalogové číslo 1000136303, dostupné: pamatkovykatalog.cz
- ↑ Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 2, Praha 1980
- ↑ Joachim Bahlcke, Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska, Praha 2001
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatých Petra a Pavla na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Mohamad.barzegar1372, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel sv. Petra a Pavla (Planá)