Kostel svatého Petra a Pavla (Prunéřov)

Kostel svatého Petra a Pavla
v Prunéřově
Chybí zde svobodný obrázek
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresChomutov
ObecKadaň
LokalitaPrunéřov
Souřadnice50°24′45,53″ s. š., 13°16′23,67″ v. d.
Kostel svatého
Petra a Pavla
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátkrušnohorský
Farnostděkanství Kadaň
Statusfarní kostel
Zasvěcenísvátek svatých Petra a Pavla
Zánik1962–1966
Architektonický popis
Stavební slohbarokní
Výstavba13. století
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický kostel svatého Petra a Pavla stával v Prunéřově v okrese Chomutov. Až do svého zániku býval farním kostelem v prunéřovské farnosti.[1]

Historie

Prunéřovský gotický kostel pocházel ze třináctého století,[2] ale první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1384.[3] V sedmnáctém století započaly úpravy v renesančním slohu, ale významnější barokní přestavbu provedl snad podle plánů kadaňského J. K. Kosche až stavitel T. Melzer v letech 1750–1754.[2] Financoval ji František Michal Martinic.[3] Kostel byl zbořen společně s větší částí vesnice v letech 1962–1966.[4]

Stavební podoba

Jednolodní kostel měl obdélný půdorys a pravoúhlý gotický presbytář zaklenutý křížovou klenbou, ke kterému přiléhala sakristie s oratoří.[2] Fasády byly členěné lizénovými rámy a obdélnými okny se segmentovým zakončením.[4] Východní průčelí zdůrazňoval renesanční štít se sochami patronů kostela a Panny Marie ve výklencích.[2]

Zařízení

Vnitřní zařízení kostela bylo přemístěno do kláštereckého zámku[2] a do kadaňského děkanství, kde byla mimo jiné uložena plastika svaté Anny Samotřetí od Ulricha Creutze z doby okolo roku 1525.[3] Zvon z první čtvrtiny 16. století zdobený latinskými nápisy v gotické minuskule byl po rekvizici (1942) a restituci (1946) přesunut do Českých Budějovic, kde od 6. května 1948 visí v kostele Božského srdce Páně.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 159. 
  2. ↑ a b c d e Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Prunéřov, s. 165. 
  3. ↑ a b c LAURENČÍKOVÁ, Markéta; GAŽA, Jan. Zaniklé kostely na Chomutovsku po roce 1945. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 48 s. S. 12. 
  4. ↑ a b Kostel sv. Petra a Pavla [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-08-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ LUNGA, Radek; ROHÁČEK, Jiří. Umlčené hlasy 1 [online]. Artefactum / Ústav dějin umění Akademie věd, 2020. S. 20, 692-696. ISBN 978-80-88283-42-3. 

Literatura

  • KOLEKTIV AUTORŮ. Zničené kostely severních Čech 1945-1989 = Vernichtete Kirchen Nordböhmens 1945-1989. 1. vyd. Úštěk: Společnost pro obnovu památek Úštěcka, 2011. 56 s. ISBN 978-80-260-1402-7. Kapitola Prunéřov : Farní kostel sv. Petra a Pavla. (česky, německy) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic