Kostel svatého Petra a Pavla (Sutom)
Kostel svatého Petra a Pavla v Sutomi | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Litoměřice |
Obec | Třebenice |
Lokalita | Sutom |
Souřadnice | 50°30′13,12″ s. š., 13°58′29,86″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | litoměřický |
Farnost | Sutom |
Status | farní kostel |
Současný majitel | farnost Sutom |
Zasvěcení | svátek svatých Petra a Pavla |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 1716–1724 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen a zdivo |
Další informace | |
Kód památky | 11567/5-2442 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Petra a Pavla v Sutomi je barokní sakrální stavba[2] stojící na kraji obce, která je místní částí města Třebenice, na úpatí Sutomského vrchu. Vedle kostela stojí malá dřevěná zvonice. Od roku 1964 je kostel spolu s blízkou farou chráněn jako kulturní památka.[3]
Historie
Kostel stojí na horním konci vesnice. Poprvé je připomínaný v 80. letech 14. století. Nynější barokní podoba kostela pochází z let 1716–1724. Autor této přestavby není s jistotou doložen, všeobecně však bývá připisována litoměřickému architektu Octaviu Broggiovi.[2]
Architektura
Jde o jednolodní neorientovaný obdélný kostel s poloválcovým závěrem a postranní sakristií. V patře se nachází oratoř. Boční fasády jsou s lizénovými rámci a vysoko umístěnými segmentově zakončenými okny. Závěr je hladký. Jsou zde opěrné pilíře. Sakristie má lizénové rámce a obdélná okna a dveře. Na hlavním průčelí jsou lizénové rámce, pilastry a plochý střední rizalit s obdélným portálem, nad kterým je znak. V průčelí je segmentově zakončené okno. Štít je obdélný, trojúhelníkově vyvrcholený s volutovými zdmi, pilastry, lizénovým rámcem a nikou.[2]
Závěr kostela je sklenut konchou s třemi lunetami a dvěma pásy. Nad sakristií se do presbytáře otvírá velkým, segmentově zakončeným oknem oratoř, která má plochý strop. Triumfální oblouk v kostele je polokruhový. Loď má valenou klenbu s lunetami a pásy, které se sbíhají na pilastry. Kruchta je zděná, podklenutá širokým pásem valené klenby. Je nesena velkým, celou šíři lodi zabírajícím segmentovým obloukem.[2]
Zařízení
Hlavní oltář je barokní z 1. čtvrtiny 18. století. Byl nově doplněný a je na něm obraz sv. Petra a Pavla spolu se skupinou Boha Otce a anděly v nástavci oltáře. Boční oltář je barokní. Je na něm obraz Panny Marie v akantovém rámu. Jeho mensa a tabernákl jsou novějšího data. Druhý oltář s barokním obrazem sv. Barbory pochází z počátku 18. století. Kazatelna pochází je stejného období jako je hlavní oltář. Na řečništi kazatelny jsou sošky evangelistů. Zpovědnice je rokoková. V kostele je obraz sv. Anny s Pannou Marií ze 17. století. Dále je zde obraz Korunování Panny Marie z 1. poloviny 18. století, obrazy sv. Vincence Ferrerského a sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století. Nacházejí se zde také barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava. Barokní kamenná křtitelnice s cínovou nádrží je datovaná do roku 1724.[2]
Okolí kostela
Vedle vchodu do kostela stojí malá hranolová dřevěná zvonice. Postavená původně snad také z počátku 18. století v období výstavby kostela a přestavěná v 19. století. Mezi kulturní památky patří také budova fary (čp. 1). U obce se nachází socha sv. Josefa z roku 1796.[2]
Zajímavost
Dne 20. května 1845 se zde konala svatba rodičů básníka a spisovatele Svatopluka Čecha.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 73.
- ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Sutom /Litoměřice/, s. 469.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 120159 : Kostel sv. Petra a Pavla a fara čp. 1, Sutom. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ČECH, Svatopluk. Vzpomínky z cest a života I.. Praha: F. Topič, 1908. Dostupné online. Kapitola Krásný máj mých rodičů, s. 134.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Petra a Pavla na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Petra a Pavla, Sutom (katalog biskupství litoměřického)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
České středhoří. Pohled z úbočí Sutomského vrchu (505 m) k jihozápadu. V popředí kostel sv. Petra a Pavla na horním konci osady Sutom, v údolí za ním obec Vlastislav s hradní věží a zámkem Skalka. V pozadí vpravo nejvýše protáhlý masiv Solanské hory (638 m), dále směrem doleva Oltářík (Hrádek) (566 m) se zříceninou hradu, při jeho úpatí napůl v zákrytu Blešenský vrch (520 m), více vlevo Plešivec (477 m), v dálce v levé části obrazu nízko vystupující Kvítel (354 m), zcela nalevo lomem vykousnutý Vršetín (470 m).
Autor: KarelTvrdik, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Kostel sv. Petra a Pavla a dřevěná zvonice v Sutomi (místní část Třebenic).