Kostel svatého Prokopa (Blažim)

Kostel svatého Prokopa; v Blažimi
	Kostel sv. Prokopa v Blažimi
Místo
Stát	Česko
Kraj	Ústecký
okres	Louny
Obec	Blažim
Souřadnice	50°24′29,81″ s. š., 13°37′31,72″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	lounský
Farnost	Blažim
Status	farní kostel
Užívání	bližší informace:; o bohoslužbách
Současný majitel	farnost Blažim
Zasvěcení	svatý Prokop
Architektonický popis
Stavební sloh	barokní
Výstavba	1777–1781
Specifikace
Stavební materiál	kámen
Další informace
Kód památky	43123/5-1060 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barokní kostel svatého Prokopa v Blažimi na Lounsku pochází z let 1777–1781, kdy byl postaven na místě staršího gotického kostela. Od roku 1964 je zapsán jako kulturní památka.^[1]

Historie

Původní blažimský kostel byl v 70. letech 18. století zbořen. Na jeho místě byl v letech 1778–1781 vystavěn nový ve stylu pozdního baroka. Autorem projektu byl s největší pravděpodobností žatecký stavitel Johann Paul Loschy. Na plánu z roku 1768, obsahujícím půdorys, nárys bočního a hlavního průčelí, podélný a dva příčné řezy, je spolu se zedníkem Jakubem Jakobicem podepsaný právě Loschy. Ten podepsal i rozpočet znějící na částku 8184 zlatých.^[2] Jakobic byl evidentně zednickým mistrem, který stavbu realizoval. Ferdinand Maděra, který v novější době Jakobicovi projekt připsal,^[3] vycházel z údaje v Uměleckých památkách Čech^[4] a Šandovu práci, vycházející z písemností postoloprtského panství, neznal. Stavbu financovali majitelé místního panství Schwarzenbergové, konkrétně Jan Nepomuk Schwarzenberg.

Exteriér a interiér kostela

Kostel je jednolodní stavba s odsazeným presbytářem, uzavřeným do půlkruhu. Boční fasády kostela jsou členěny lizénovými rámci. Nad západním průčelím je věž. Loď kostela je sklenuta českými plackami, stěny jsou členěny pilastry s jónskými hlavicemi. Hlavní oltář je zděný, sloupový, nesoucí obraz sv. Prokopa (obraz signován Leo Maeltzer). Relikviáře na hlavním oltáři nesou signaturu Mathias Seel a dataci 1781. Křtitelnice je kamenná, gotická, zřejmě pocházející z původního kostela. Kazatelna pochází z konce 18. století. Varhany z roku 1800, postavené nepomyšlským varhanářem Müllerem, ve druhé polovině 20. století zanikly.^[5]

Podle popisu Jaroslava Schallera se na kostele nacházely tři náhrobníky šlechticů z původní stavby:^[6]

Magdalena Žlebová, manželka Pavla z Vřesovic († 1520)
Carola Dubanská z Duban, manželka Jana z Vřesovic († 1558)
Ludmila Hochhauserová rozená Selmická z Cítova, manželka Václava Hochhauzera z Hochhauzu († 1586)

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-16]. Identifikátor záznamu 155377 : Kostel sv. Prokopa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ŠANDA, Martin. Antonio Ehorto Martinelli jako Schwarzenberský knížecí architekt a stavitel. Praha, 2011. 187 s. diplomová práce. Univerzita Karlova, Filosofická fakulta, ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce Richard Biegl. s. 132.
↑ MADĚRA, Ferdinand. Blažim. Památky, příroda, život. 2005, roč. 37, čís. 2, s. 1–3. ISSN 0231-5076.
↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Blažim, s. 87–88.
↑ HORÁK, Tomáš. Varhany a varhanáři Lounska, Žatecka a Podbořanska. Louny: Státní okresní archiv Louny, 2003. 151 s. ISBN 80-86067-77-7. S. 34.
↑ SCHALLER, Jaroslaus. Topographie des Königreichs Böhmen VII, Saazer Kreis. Prag, Wien: [s.n.], 1787. 224 s. Dostupné online. S. 35–36.

Související články

Římskokatolická farnost Blažim

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Prokopa na Wikimedia Commons
Pořad bohoslužeb v kostele svatého Prokopa, Blažim (katalog biskupství litoměřického)
Program NOCI KOSTELŮ – Blažim, kostel sv. Prokopa

[mn-1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-16]. Identifikátor záznamu 155377 : Kostel sv. Prokopa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[2] ŠANDA, Martin. Antonio Ehorto Martinelli jako Schwarzenberský knížecí architekt a stavitel. Praha, 2011. 187 s. diplomová práce. Univerzita Karlova, Filosofická fakulta, ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce Richard Biegl. s. 132.

[madera-3] MADĚRA, Ferdinand. Blažim. Památky, příroda, život. 2005, roč. 37, čís. 2, s. 1–3. ISSN 0231-5076.

[4] Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Blažim, s. 87–88.

[5] HORÁK, Tomáš. Varhany a varhanáři Lounska, Žatecka a Podbořanska. Louny: Státní okresní archiv Louny, 2003. 151 s. ISBN 80-86067-77-7. S. 34.

[6] SCHALLER, Jaroslaus. Topographie des Königreichs Böhmen VII, Saazer Kreis. Prag, Wien: [s.n.], 1787. 224 s. Dostupné online. S. 35–36.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Navigation

Navigace

Tématické portály