Kostel svatého Prokopa (Krupka)

Kostel svatého Prokopa
v Krupce
Pozůstatky gotického kostela sv.. Prokopa
Pozůstatky gotického kostela sv.. Prokopa
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresTeplice
ObecKrupka
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátteplický
FarnostKrupka
Statusfiliální kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Zasvěcenísvatý Prokop
Architektonický popis
Stavební slohgotický
Výstavba13. století
Specifikace
Umístění oltářejihovýchod
Stavební materiálzděný
Další informace
Kód památky43086/5-2641 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostela svatého Prokopa je zřícenina římskokatolického filiálního kostela[1]Krupceokrese Teplice. Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka.[2] Stojí na křižovatce dvou silnic třetí třídy mezi Krupkou a Sobědruhy.

Historie

Kostel byl postaven v gotickém slohu ve třináctém století, ze kterého se dochoval presbytář. V roce 1331 přestal být farním kostelem. Na počátku patnáctého století byl rozšířen o střední část a západní trojlodní část byla postavena na začátku šestnáctého století. Další úpravy proběhly v letech 1643–1677. V roce 1939 vyhořel a od té doby je zříceninou. V důsledku požáru se zřítily klenby a byl stržen štít.[3]

Stavební podoba

Loď kostela je rozdělena do dvou částí. Nejmladší západní část tvořilo síňové trojlodí zaklenuté síťovou klenbou podepřenou čtveřicí štíhlých osmibokých pilířů. Vstupovalo se do ní hrotitým portálem v západní zdi se dvěma zazděnými kruhovými okny po stranách. U bočních oken se částečně dochovala kružba. Do střední části sklenuté hvězdovou žebrovou klenbou se vstupovalo hrotitým portálem v severní zdi a osvětlovala ji dvě hrotitá okna v protější zdi. Na loď na východě vítězným obloukem navazuje obdélný presbytář. Na stěnách oblouku bývaly gotické figurální malby z doby okolo roku 1300.[3]

Obraz v kultuře

Ke kostelu se váže pověst, kterou pod názvem Mše duchů v kostelíčku Svatoprokopském zveršoval František Cajthaml ve sbírce Sto pověstí a bájí severočeských. Obsahově připomíná Erbenovu Svatební košili, ale v několika prvcích se liší. Hlavní postavou není dívka, ale stařenka, a přestože se nerouhá, ale je velmi zbožná, potká ji podobný osud jako Erbenovu hrdinku, je ohrožena nemrtvými. Ačkoli jim těsně unikne, následkem šoku do dvou dnů umírá.[4] Pověst se traduje v několika verzích.

Reference

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 101. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-23]. Identifikátor záznamu 155335 : Kostel sv. Prokopa, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Krupka, s. 153. 
  4. CAJTHAML, František. Sto pověstí, bájí a příběhů severočeských. Praha: Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství, 1924. 151 s. Kapitola Mše duchů v kostelíčku Svatoprokopském, s. 7–10. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Graupen-Prokopkirche-2.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Graupen – Krupka, Ruine der Prokopkirche