Kostel svatého Prokopa (Krupka)
| Kostel svatého Prokopa v Krupce | |
|---|---|
 Pozůstatky gotického kostela sv.. Prokopa | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Teplice |
| Obec | Krupka |
| Souřadnice | 50°40′15,15″ s. š., 13°51′44,25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | teplický |
| Farnost | Krupka |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svatý Prokop |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotický |
| Výstavba | 13. století |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | jihovýchod |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 43086/5-2641 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostela svatého Prokopa je zřícenina římskokatolického filiálního kostela[1] v Krupce v okrese Teplice. Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka.[2] Stojí na křižovatce dvou silnic třetí třídy mezi Krupkou a Sobědruhy.
Historie
Kostel byl postaven v gotickém slohu ve třináctém století, ze kterého se dochoval presbytář. V roce 1331 přestal být farním kostelem. Na počátku patnáctého století byl rozšířen o střední část a západní trojlodní část byla postavena na začátku šestnáctého století. Další úpravy proběhly v letech 1643–1677. V roce 1939 vyhořel a od té doby je zříceninou. V důsledku požáru se zřítily klenby a byl stržen štít.[3]
Stavební podoba
Loď kostela je rozdělena do dvou částí. Nejmladší západní část tvořilo síňové trojlodí zaklenuté síťovou klenbou podepřenou čtveřicí štíhlých osmibokých pilířů. Vstupovalo se do ní hrotitým portálem v západní zdi se dvěma zazděnými kruhovými okny po stranách. U bočních oken se částečně dochovala kružba. Do střední části sklenuté hvězdovou žebrovou klenbou se vstupovalo hrotitým portálem v severní zdi a osvětlovala ji dvě hrotitá okna v protější zdi. Na loď na východě vítězným obloukem navazuje obdélný presbytář. Na stěnách oblouku bývaly gotické figurální malby z doby okolo roku 1300.[3]
Obraz v kultuře
Ke kostelu se váže pověst, kterou pod názvem Mše duchů v kostelíčku Svatoprokopském zveršoval František Cajthaml ve sbírce Sto pověstí a bájí severočeských. Obsahově připomíná Erbenovu Svatební košili, ale v několika prvcích se liší. Hlavní postavou není dívka, ale stařenka, a přestože se nerouhá, ale je velmi zbožná, potká ji podobný osud jako Erbenovu hrdinku, je ohrožena nemrtvými. Ačkoli jim těsně unikne, následkem šoku do dvou dnů umírá.[4] Pověst se traduje v několika verzích.
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 101.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-23]. Identifikátor záznamu 155335 : Kostel sv. Prokopa, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Krupka, s. 153.
- ↑ CAJTHAML, František. Sto pověstí, bájí a příběhů severočeských. Praha: Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství, 1924. 151 s. Kapitola Mše duchů v kostelíčku Svatoprokopském, s. 7–10.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Graupen – Krupka, Ruine der Prokopkirche