Kostel svatého Prokopa (Sobčice)
| Kostel svatého Mikuláše | |
|---|---|
 Kostel svatého Prokopa | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Královéhradecký |
| Obec | Sobčice |
| Souřadnice | 50°22′24,6″ s. š., 15°30′58,84″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | jičínský |
| Farnost | děkanství Hořice v Podkrkonoší |
| Zasvěcení | svatý Prokop |
| Datum posvěcení | 2. září 1770 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1761–1777 |
| Další informace | |
| Kód památky | 27098/6-1375 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Prokopa je římskokatolický, filiální, bývalý farní kostel v obci Sobčice. Je chráněn od 3. 5. 1958 jako kulturní památka České republiky.[1] Kostel je dominanou obce. Od roku 2009 je kostel sv. Prokopa a hřbitov majetkem obce Sobčice.
Historie
Nejstarší zmínka o kostele z roku 1369 je v rejstříku papežských desátků, kdy se z kostela platilo 12 grošů pololetně. Kostel jako filiální patřil pod bydžovské děkanství. Podací právo měl hradecký arcijáhen. Během husitských válek byl kostel vyrabován a následně opuštěn. V roce 1675 byl pod správou hořického faráře a potom faráře chomutického. Stavba současného kostela na místě původního vznikla v letech 1761-1777 za působení kartuziánského preláta Červinky a chomutického faráře Jana Chmelíka. Autorem plánů byl pražský architekt Antonín Schmidt (1723–1783). Nejprve bylo postaveno kněžiště a loď kostela s klenutím a poté byl kostel v 2. září 1770 vysvěcen. Teprve k hotové lodi byla přistavěna dvoupatrová věž o výšce 19 metrů, která má v prvním patře varhany a o patro výš zvony, původně čtyři, v současné době dva. Kostel byl několikrát opravován, při poslední opravě v roce 1994 při sváření ručiček na ciferníku se vzňala střecha a žárem pukly zvony. Nové zvony vysvětil biskup Josef Kajnek.
Architektura
Pozdně barokní církevní stavba z let 1761-77 postavená valdickými kartuziány. Zdivo je z lomového kamene omítnuté hladkou omítkou.
Okolí kostela
Kolem kostela býval hřbitov, zrušený pravděpodobně při stavbě současného kostela. Některé náhrobky byly zazděny do obvodových zdí. Jeden z nich nese zbytek nápisu „Letha Panie 1628…“, na druhé desce je zobrazen rytíř v brnění, který klečí před křížem s nápisem „…unrzel urozený Pan Jan starssy z Rokytníka…“. Reliéf třetí desky znázorňuje ženskou postavu před křížem s nápisem „…Barbora z Wostromierze…“.
Bohoslužby
Pravidelné bohoslužby se v kostele nekonají.
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-24]. Identifikátor záznamu 138322 : Kostel sv. Prokopa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Prokopa na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Roman Jaromer, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: