Kostel svatého Stanislava (Měrunice)
| Kostel svatého Stanislava v Měrunicích | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Teplice |
| Obec | Měrunice |
| Souřadnice | 50°28′40,16″ s. š., 13°49′0,86″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | lounský |
| Farnost | Měrunice |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Stanisław I. ze Szczepanowa |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | empír |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | severovýchod |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 43651/5-4818 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Stanislava je římskokatolický farní kostel v Měrunicích v okrese Teplice zasvěcený svatému Stanislavovi z Krakova.[1] Od roku 1971 je chráněn jako kulturní památka.[2] Původně gotický kostel stojí v jižní části vesnice. Dochovanou podobu získal během empírové přestavby na počátku devatenáctého století.[3][4]
Stavební podoba
Jednolodní kostel s obdélným půdorysem má polygonální presbytář podepřený opěráky, k jehož severní straně je připojena sakristie. Nad západní průčelí, které zdůrazňují pilastry a trojúhelníkový štít, vybíhá hranolová věž. Loď je zaklenutá plackovými klenbami, které dosedají na pilastry. Dva pilíře podepírají podklenutou kruchtu. V presbytáři byla použita křížová klenba s paprsčitým závěrem. Interiér osvětlují půlkruhově ukončená okna v lodi a lomená gotická okna v presbytáři. Do sakristie se vstupuje gotickým portálkem z presbytáře.[3]
Zařízení
Hlavní oltář z doby okolo roku 1730 je barokní. Zdobí ho soudobý obraz patrona, sošky svatého Jana Nepomuckého a svatého Floriána a plastika Nejsvětější Trojice v nástavci. Doplňují ho dva protějškové oltáře zasvěcené Nejsvětějšímu Srdci Páně a Panně Marii z doby před rokem 1700. Sochy jejich patronů jsou však mladší. Uvnitř se nachází ještě pozdně gotická křtitelnice, kazatelna z devatenáctého století a nečitelný náhrobník z konce šestnáctého století.[3]
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 133.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 155970 : Kostel sv. Stanislava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: K/O. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Měrunice, s. 374–375.
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 136.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: KarelTvrdik, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: