Kostel svatého Stanislava (Mohelnice)
| Kostel svatého Stanislava | |
|---|---|
 Kostel v roce 2008 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Mohelnice |
| Souřadnice | 49°46′35,04″ s. š., 16°55′28,56″ v. d. |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | Olomouc |
| Děkanát | Zábřeh |
| Farnost | Mohelnice |
| Status | bývalý hřbitovní kostel |
| Zasvěcení | Stanisław I. ze Szczepanowa |
| Datum posvěcení | 17.5.1584 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | renesance |
| Výstavba | 1577–1584 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 33163/8-1033 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Stanislava v Mohelnici je renesanční stavbou z 16. století. Kostel s cennými renesančními náhrobky a hřbitovní branou byl v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek.[1]
Historie
Výstavba kostela svatého Stanislava souvisí s potřebou zřízení nového hřbitova v Mohelnici. Kostel byl postaven na místě bývalé kaple svaté Barbory jako hřbitovní kostel. Na vlastní náklad výstavbu zahájil v roce 1577 mohelnický rodák, pražský arcibiskup Antonín Brus. Zemřel však ještě před dokončením kostela, v roce 1580. Kostel vysvětil olomoucký biskup Stanislav Pavlovský v roce 1584. Během třicetileté války byl kostel v roce 1642 poničen. Od roku 1664 byl postupně opravován s finanční podporou olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenštejna, který jej znovu vysvětil v roce 1695. V roce 1739 při požáru města kostel vyhořel a obnoven byl až v roce 1747.[2]
V roce 1773 nebo o několik let později byl zvětšen asi o 5 m na západě přístavbou lodě s kruchtou a věží. Zároveň byla upravena okna a celý kostel byl nově zaklenut. Stáří sakristie není jasné – mohla vzniknout při přestavbě nebo patřit k původní stavbě. V roce 1795 byly prováděny blíže neurčené úpravy na věži, celý kostel byl upraven v letech 1855–1856 (fasády, zastřešení věže).[3]
V roce 1933 byly v kostele postaveny nové varhany. V roce 1949 byla provedena částečná rekonstrukce kostela, v roce 1964 byla opravena věž. V letech 1976–77 dostal kostel novou střechu a fasádu.[4] V roce 1980 byla dokončena celková rekonstrukce kostela včetně statického zajištění a úpravy interiéru. Vysvěcen byl v roce 1982.[2]
Popis stavby
Kostel je přibližně orientovaný, jednolodní, s mírně odsazeným, trojboce ukončeným kněžištěm, u něhož se nachází pilíř s krucifixem. K severní zdi kněžiště přiléhá čtyřboká sakristie. Na západě na loď navazuje širší přístavba s hranolovitou zvonicí. Závěr kněžiště a východní části lodi jsou podepřeny opěrnými pilíři. Fasády jsou členěny mělkými vpadlými výplněmi, ve kterých jsou okna se segmentovými záklenky. Hlavní vstup do kostela je v průčelí, po obou stranách staré lodi jsou vstupy boční. Nad západním portálem je kartuše se znakem Lichtenštejnů, v nice nad ní socha svatého Stanislava (1855).[3]
Interiér
Kněžiště, loď i sakristie jsou zaklenuty valenou klenbou s výsečemi. V západní přístavbě lodi je hudební kruchta, podklenutá jediným širokým obloukem.[3]
Zařízení
Obětní stůl a tabernákl vytvořil podle liturgické úpravy 2. vatikánského koncilu v letech 1978–1980 Jiří Beránek. Cenné jsou figurální náhrobníky s poloplastikou Krista na kříži – patří Michaelu Hagendornovi z Vratislavi (†1585) a Anně Hagendornové (†1587), rodičům mohelnického faráře Valentina Hagendorna. Obraz sv. Stanislava z původního oltáře namaloval Pavel Kammereit (1797). Z konce 18. století pochází i obrazový soubor křížové cesty. Zvony ve věži pocházejí z let 1747 a 1749, reliéfy na nich zobrazují sv. Stanislava a zřejmě sv. Kryštofa.[3]
Okolí kostela
Kostel obklopoval hřbitov, vymezený ohradní zdi. Z této se zachovala pouze brána s půlkruhovým záklenkem, završená štítem s rodovým znakem kardinála Františka z Ditrichštejna a města Mohelnice, opatřená latinským nápisem s letopočtem 1607. Snad v této době byl hřbitov založen, zrušen byl roku 1905 a na jeho místě vznikl park. Na bývalý hřbitov upomínají klasicistní litinové pomníky, zasazené ve zdi kostela.[3] U severní strany kostela stojí kamenný kříž.
Odkazy
Reference
- ↑ Památkový katalog - 1000144794 - hřbitovní kostel sv. Stanislava. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2018-01-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Kostel sv.Stanislava ve městě Mohelnice, bývalý politický okres Zábřeh. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2018-01-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J–N. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8.
- ↑ Historie města v letech 1131 - 1981: Město Mohelnice. www.mohelnice.cz [online]. [cit. 2018-01-02]. Dostupné online.
Souvisejcí články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Stanislava na Wikimedia Commons - http://www.hrady.cz/wnd_show_pic.php?picnum=97863 Archivováno 2. 1. 2018 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Kostel svatého Stanislava (Mohelnice)
Kostel svatého Stanislava (Mohelnice), klasicistní náhrobek
Kostel svatého Stanislava (Mohelnice)