Kostel svatého Urbana (Karlovy Vary)

Kostel svatého Urbana
Opravený kostel sv. Urbana v roce 2020
Místo
Stát	Česko Česko
Souřadnice	50°13′59,52″ s. š., 12°51′1,01″ v. d.
Základní informace
Zasvěcení	Urban I.
Architektonický popis
Stavební sloh	gotický s pozůstatky starší románské stavby
Výstavba	16. století
Další informace
Kód památky	32766/4-902 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Urbana je nejstarší zachovanou církevní stavbou na území Karlových Varů.^[1] Nachází se ve čtvrti Rybáře. Byl postaven po roce 1500 na místě staršího kostela, který pocházel snad již z 10. století,^[2] a stavitelé přitom zřejmě využili některé z prvků původní stavby.^[3] Kostel je chráněn jako kulturní památka.^[4]

Poslední oprava kostela však byla provedena v roce 1965, poté jen postupně chátral. Počátkem 90. let se změnil v rozbořenou ruinu bez střechy, oken i dveří. Od roku 2009 však díky aktivitě Sdružení pro záchranu kostela sv. Urbana v Karlových Varech probíhá jeho obnova.

Historie

Kostel byl vystavěn neznámým stavitelem v pozdně gotickém slohu. Kostel je poprvé zmiňován v první polovině 16. století a k roku 1541 je zde zmiňován kněz sloužící ranní mše. Další písemná zmínka pochází z roku 1550, kdy jistý Stephan ve své nadaci karlovarskému špitálu sv. Ducha určil, že část úroků má jít též na údržbu kostela sv. Urbana v Rybářích.^[5]

Význam kostelíka se upevnil v roce 1711, kdy byl sv. Urban provolán patronem karlovarských pramenů. Na počátku 19. století byla stavba upravena v empírovém slohu. V roce 1818 byly strženy chór a předsíň a poté, co kostel poškodila vichřice v roce 1820, proběhla renovace v letech 1832–1833 a kostel byl znovu vysvěcen. Další všeobecná renovace proběhla v roce 1879. Kostel má polygonální kněžiště, které od jednolodního prostoru s téměř čtvercovým půdorysem odděluje triumfální oblouk, po jehož stranách se nacházejí dvě niky. Ve 30. letech 20. století mezi vybavení kostela patřily gotická dřevěná soška sv. Urbana (kolem roku 1500) a barokní dřevěná soška s tématem nešpor.^[6]

Když byl na začátku 20. století v Rybářích postaven Kostel Povýšení svatého Kříže, ztratil kostel sv. Urbana na významu a počítalo se s jeho demolicí.^[2]

V letech 1938-1939 byl kostel přeměněn na památník obětem 1. světové války. Po připojení pohraničí k nacistické Říši se stal německým Památníkem národního osvobození, po roce 1948 Památníkem Rudé armády. Při rekonstrukci probíhající od roku 2009 se pozůstatky žádného z památníků nenašly.^[7]

V roce 1982 proběhl stavebně historický a archeologický průzkum, při němž bylo zjištěno, že pískovcová ostění a triumfální oblouk ukazují na románský původ památky. Původní kostel zřejmě nebyl zcela zbořen a novější stavba využila některé jeho části.^[3]

Reference

Literatura

• GNIRS, Anton. Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad (Prag 1933). Příprava vydání Anna Gnirs. 2. vyd. München: R. Oldenbourg Verlag, 1996. ISBN 3-486-56170-7. Kapitola Fischern (Rybáře), s. 34–36, obr. 59-69. (německy) 
• Wirth, Zdeněk a kol.; Umělecké památky Čech, Nakladatelství ČSAV, Praha, 1957
• Poche, Emanuel a kol.; Umělecké památky Čech P/Š, svazek třetí, Academia, Praha, 1980
• KOUTEK, Tomáš. Zapomenuté české kostely : po stopách umírající krásy. Praha: Brána, 2011. 219 s. ISBN 978-80-7243-553-1. Kapitola Kostel sv. Urbana – Karlovy Vary / Rybáře, s. 199–201. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Urbana na Wikimedia Commons
• Stránky Sdružení pro záchranu kostela sv.Urbana v Karlových Varech
• Mizející místa domova: Karlovarský památník zapomnění, Česká televize, 7. 8. 2010
• kostel sv. Urbana v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
• Císařský otisk mapového listu stabilního katastru obce Rybáře s kostelem sv. Urbana z roku 1842 Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine.