Kostel svatého Václava (České Budějovice, zaniklý)

Zaniklý kostel svatého Václava v Českých Budějovicích
Zobrazení na vedutě z roku 1785
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Jihočeský
Okres	České Budějovice
Obec	České Budějovice
Lokalita	Krajinská ulice
Souřadnice	48°58′38,48″ s. š., 14°28′27,33″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	českobudějovická (původně pražská)
Zasvěcení	svatý Václav
Zánik	1796 (zbořen 1830–1840)
Architektonický popis
Stavební sloh	gotika
Výstavba	~1331
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava v původním špitálním areálu s hřbitovem se rozkládal na severním konci současné Krajinské ulice v historickém centru Českých Budějovic, zhruba na ploše zastavěné nynějšími domy č. 42–44 a jim náležícím pozemkům.

Kostel se nacházel ve špitálním areálu založeném před rokem 1327. Podle dostupných informací vznikl areál patrně mimo město, na jehož území se dostal až při pozdějším rozšíření hradeb zřejmě mezi lety 1327–1335. Stavba areálu byla iniciována a financována odkazem měšťana sladovníka Zachariáše. Dar i osvobození od daní potvrdil král Jan Lucemburský. Odkázané finance ale nestačily na dostavbu kaple, což bylo řešeno přímluvou kněžích Petra a Filipa u Jana Lucemburského, který špitálu v roce 1331 věnoval několik nemovitostí, jejichž prodejem bylo financováno dokončení stavby kostela zasvěceného svatému Václavovi. Téhož roku byl rektorem (správcem areálu) jmenován Filip. V roce 1351 předal Karel IV. areál do správy řádu křižovníků s červenou hvězdou v Praze. Roku 1359 se po rezignaci křižovnického mistra Lva vrátila správa na město. O podobě špitálu ani hřbitova během středověku není mnoho známo, dochovaly se pouze útržkovité informace o kostele. Podle dobových vyobrazení šlo o jednolodní stavbu s vysokou stanovou střechou, nižším presbytářem a štíhlou zvoničkou nad východním štítem lodi.^[1]

Při velkém požáru Českých Budějovic 24. července 1641 byl zachvácen i špitál s byty, komorami, sýpkami, stájemi a kostelem. Shořela kostelní věž se zvony, střecha, hořící trámy probořily klenbu nad presbytářem a zapálily oltář.^[2]

Dokud měl špitál vlastního kaplana, probíhaly v kostele svatého Václava pravidelné bohoslužby. Později byla tato úloha přenesena na městské řeholníky, v 17. století konkrétně na kapucíny. V té době (1670) byl kostel vybaven novým hlavním oltářem s dvoudílným obrazem s Pannou Marií Staroboleslavskou a scénou zavraždění svatého Václava od Karla Škréty (1610–1674) a dále sochami svatého Víta, Ludmily, Vojtěcha a Prokopa. Krom hlavního oltáře byl kostel vybaven dvojicí oltářů postranních. V roce 1716 došlo k rozšíření špitálu, o provoz se staralo 15 mužů a 15 žen trvale žijících v areálu. Nosili zvláštní úbor a řídili se předpisy špitálu.^[1]

V letech 1763–1779 došlo k přestavbě a rozšíření původního morového špitálu s kostelem Nejsvětější Trojice, což mělo patrně vliv na vývoj situace areálu u svatého Václava. Kostel byl ještě v 17. nebo 18. století doplněn o nový barokní štít nad západním průčelím, ale v 18. století jej již využívali piaristé (ti si v letech 1763–1769 stavěli vlastní kolej, kterou ale využívali pouze do roku 1785, kdy jim byla zabavena pro účel biskupské rezidence – tehdy došlo k jejich přesunu do bývalého Dominikánského konventu, kde měli k dispozici kostel Obětování Panny Marie). V roce 1796 došlo k definitivnímu zrušení kostela i špitálu. Vybavení kostela, včetně obrazů od Karla Škréty, bylo prodáno ve dražbě.^[3] Budovy využívalo vojsko jako dělostřelecké kasárny, prostory kostela fungovaly jako barvířská dílna až do zboření mezi lety 1830–1840. Nově vystavěné budovy sloužily jako obytný dům a Městská spořitelna.

• Piaristické gymnázium (České Budějovice)
• Seznam kostelů a modliteben v Českých Budějovicích

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons