Kostel svatého Václava (Činěves)

Kostel svatého Václava
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresNymburk
ObecČiněves
Souřadnice50°13′44,33″ s. š., 15°13′0,94″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
DiecézeArcidiecéze pražská
Vikariátkutnohorsko-poděbradský
FarnostMěstec Králové
Statusfiliální kostel
Současný majitelŘímskokatolická farnost Městec Králové
ZasvěceníSvatý Václav
Architektonický popis
ArchitektTomáš Haffenecker
Stavební slohbaroko
Typ stavbyjednolodní kostel
Výstavba1730–⁠⁠⁠⁠⁠⁠1732
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
AdresaČiněves, ČeskoČesko Česko
Oficiální webOficiální web
Kód památky20406/2-1806 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava stojí nedaleko fary v obci Činěves v okrese Nymburk. Barokní areál vznikl roku 1732 pod taktovkou architekta Tomáše Haffeneckera a dokončen byl Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Od 3. května 1958 je kostel společně s márnicí a ohradní zdí kulturní památkou.[1]

Historie

V Činěvsi se před současným barokním kostelem nacházel kostel gotický, nacházevší se v těsné blízkosti současního svatostánku. Zbořen byl roku 1744.[2] Stavbou nového kostela byl pověřen Tomáš Haffenecker,[pozn. 1] pracující přímo na zakázce císařského dvora. Se stavbou se započalo roku 1730, avšak během prvního léta Haffenecker zemřel a kostel byl dokončen až dva roky po jeho smrti. K dokončení stavby byl povolán Kilián Ignác Dientzenhofer a hofmistr Johann Heinrich Dienebier. Kamenické práce zhotovil kameník Sýkora z Jičína. V 80. letech 19. století bylo novorománsky upraveno západní průčelí s věží a navíc bylo vyzdobeno sgrafity dle návrhu Antonína Bauma. Ta byla na fasádě patrná ještě koncem 20. století.[3]

Ve 2. polovině 20. století byl kostel podřízen přímo místní činěveské farnosti; dnes spadá pod Římskokatolická farnost Městec Králové.[4]

Popis

Činěveský kostel je svým typem jednodušší jednolodní stavbou s konkávně vyžlabenými kouty. Vstup je řešen skrze přízemí hranolové věže, v němž se nachází předsíň, kam byl roku 2009 umístěn náhrobek Doroty Křinecké, majitelky panství v 16. století, jenž pochází ze hřbitova původního kostela.[5] Fasáda je hladká a nečleněná. Loď, jejíž stěny jsou členěny plány v lesenových rámech, je sklenuta zrcadlovou klenbou. Střed stěny je akcentován edikulou a dosedá na něj kladí. Prostor presbytáře je klenut českou plackou.[3] Okenní záklenky jsou půlkruhové, vsazené do půlkruhových šambrán, s konkávně skrojenými rohy při překladu a zakončené osovým kónickým klenákem.[6]

V interiéru se nachází oltář patrně z kosmonoské dílny Josefa Jiřího Jelínka s obrazem svatého Václava od Františka Antonína Müllera. Autorem bočních oltářů, zhotovených roku 1894, je Josef Mathauser. Dále je z mobiliáře dochována cínová křtitelnice z roku 1722 a renesanční pastoforium ze 16. století, pocházející z kostela Všech svatých na Hradčanech.[7]

Do ohradní zdi kostela jsou vestavěny čtyři výklenkové kaple, z nichž dvě jsou prázdné a do ostatních dvou byly umístěny fragmenty ze zrušených náhrobků.[4] Na pilířích hřbitovní brány spočívá dvojice soch andělů ze sklonku 19. století. Levý v rukou dřímá houbu s octem, pravý drží na prsou trnovou korunu. Dále ke kostelu náleží márnice na čtvercovém půdorysu se stanovou střechou s bobrovkami, vystavěná z opuky a vsazená do západní zdi. Její fasáda je členěna pilastry a podstřešní římsou, na východní straně s moderním oknem.[8]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V Památkovém katalogu je za autora chybně označen jakýsi F. Haffenecker.[1]

Reference

  1. ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2025-01-27]. Identifikátor záznamu 20406/2-1806 : kaple sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ HRABĚTOVÁ, Jana. Památky Nymburska: soupis nemovitých památek na okrese Nymburk. Poděbrady: Polabské muzeum v Poděbradech, 1998. 114 s. S. 30. 
  3. ↑ a b ŠTĚRBOVÁ, Daniela. Thomas Haffenecker: sakrální architektura. Praha, 2007 [cit. 2025-01-27]. 176 s. Diplomová práce. Ústav pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Mojmír Horyna. s. 144-145. Dostupné online.
  4. ↑ a b Činěves, kostel sv. Václava. Evidenční list kulturní památky - původní. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-01-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ SÝKORA, František. Zajímavosti v obci. www.cineves.cz [online]. Obec Činěves [cit. 2025-01-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ BREJCHOVÁ, Aneta. Chrámové stavby Kiliána Ignáce Dientzenhofera na komorních statcích. Brno, 2014 [cit. 2025-01-27]. 62 s. Diplomová práce. Seminář dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jiří Kroupa. s. 100. Dostupné online.
  7. ↑ Kostel sv. Václava (Činěves, Česko). ipac.svkkl.cz [online]. Středočeská knihovna v Kladně [cit. 2025-01-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ Činěves, kostel sv. Václava. Doplňkový list kulturní památky. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-01-27]. Dostupné online. 

Literatura

  • Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 214. 
  • SÝKORA, František. Činěves barokní: u příležitosti tří set let činěveské fary. Nymburk: Kaplanka, 2011. 44 s. ISBN 978-80-87523-02-5.
  • ŠIMEK, Tomáš a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. Praha: Svoboda, 1989, s. 85.
  • WIRTH, Zdeněk a kol. Umělecké poklady Čech: sbírka význačných děl výtvarného umění v Čechách od nejstarších dob do konce XIX. stol. Svazek I.. Praha: Nákladem Štencova grafického kabinetu, 1913, s. 115.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“