Kostel svatého Václava (Žinkovy)

Kostel svatého Václava (Žinkovy)
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Plzeňský
Okres	Plzeň-jih
Obec	Žinkovy
Souřadnice	49°29′5,2″ s. š., 13°29′33,27″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	českobudějovická
Vikariát	Sušice-Nepomuk
Farnost	Nepomuk[1]
Status	filiální kostel
Zasvěcení	svatý Václav
Architektonický popis
Stavební sloh	barokní[2]
Specifikace
Stavební materiál	zděný
Další informace
Kód památky	18184/4-535 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava je barokní římskokatolický kostel v centru městečka Žinkovy. Od roku 1958 je, spolu s celým kostelním areálem zahrnujícím ohradní zeď, kaple a sochy, chráněn jako kulturní památka.

Obec Žinkovy je poprvé zmiňována už k roku 1176^[2] a první zmínka o farním kostelu v obci pochází z roku 1352^[1]. V té době byl kostel vystavěný v gotickém slohu, archeologické nálezy svědčí ale o tom, že před gotickou stavbou na místě stával zřejmě kostel ještě starší.^[1] K roku 1396 byli patrony kostela 1396 Bavor ze Žinkov a Jindřich, opat kláštera v Pomuku.^[1] Kostel přestál bez poškození dobu husitských válek, ale kostelní krov a zvony byly zničeny při velkém požáru Žinkov 15. července 1684.^[1] V roce 1695 byl zvon obnoven a další dva zvony pak přibyly v letech 1720 a 1724.^[1]

V roce 1734 byl ale kostel při dalším velkém požáru Žinkov zcela zničen.^[1] Již za rok byl vyhořelý kostel nahrazen výstavní barokní novostavbou, kterou financovala hraběnka Marie Terezie z Vrtby, rozená ze Steinau.^[1] Stavitelem nového kostela byl pravděpodobně významný český barokní stavitel a architekt František Ignác Prée.^[2] Na stavbě se rovněž podílel proslulý plzeňský sochař a řezbář Lazar Widmann, a to nejen bohatou sochařskou výzdobou, ale i stavbou kostelního areálu, tvořeného ohradní zdí s kaplemi.^[2] V roce 1746 byly do kostela instalovány varhany od varhanáře Ondřeje Niederleho.^[1] V 19. století proběhly opravy krovu lodi a presbytáře; ve druhé polovině 20. století pak rozsáhlejší oprava krovu věže, včetně vložení výztužných ocelových prvků.^[2]

Kostel je jednolodní stavba s orientací hlavní podélné osy jihovýchod-severozápad. Kostel tvoří podélná loď s ústředním 18 metrů vysokým čtvercovým prostorem, na který navazují pravoúhlé boční výstupky s kaplemi a na severovýchodě pak pravoúhlý presbytář.^[1] Půdorys kostela tak vytváří nevýrazný kříž.^[1] Nad presbytářem se tyčí 12 metrů vysoká věž s bání.^[1] Nad kamenným vstupním portálem, který se nachází na severozápadní straně, je v supraportě reliéf znázorňující zavraždění svatého Václava.^[1]

Kostel je obklopen ohradní zdí se vstupní branou na západní straně.^[3] Vstupní bránu i prostor za ní zdobí sochy od Lazara Widmanna z roku 1768.^[4] Do ohradní zdi jsou na obou koncích její západní části vestavěny čtvercové kaple s okosenými nárožími.^[3]

Zařízení kostela v barokním stylu pochází povětšinou z doby výstavby kostela.^[3] Kostel má celkem pět oltářů.^[3] Hlavní oltář je zasvěcený svatému Václavu. Oltářní obraz svatého Václava je dílem malíře Františka Horčičky. Do kostela byl instalován 26. září 1820.^[4] Nad obrazem svatého Václava je obraz Nejsvětější Trojice od klatovského malíře Františka Scherera z roku 1833.^[4] Hlavní oltář doplňují dřevěné sochy svatého Havla po levé straně a svatého Ignáce po pravé straně.^[4] Čtyři boční oltáře jsou zasvěceny: svaté Rodině, svatému Vincenci Ferrerskému, svatému Janu Nepomuckému a svatému archandělu Michaelu.^[3] Sochy na oltářích a další sochy v kostele jsou dílem Lazara Widmanna. Na oltáři svatého Jana Nepomuckého se nachází skleněná rakev s ostatky svatého Theodora.^[3] Ostatky tohoto světce, vyzvednuté z římských katakomb, získala hraběnka Maria Theresia z Vrtby roku 1708 darem od papeže Klementa XI.^[3] Malířská výzdoba je, mimo jiné, dílem Františka Julia Luxe, který vytvořil obrazy na oltářích svatého Jana Nepomuckého a archanděla Michaela.^[3] Cennými doklady barokního umění jsou i kazatelna a mramorová křtitelnice.

• 
  Pohled na kostelní věž od jihovýchodu
• 
  Pohled na kostel od západu
• 
  Pohled na průčelí kostela od severozápadu
• 
  Kostel a obec na historické pohlednici

• Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Svazek XXV. Politický okres Přeštický. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1907. Dostupné online. Kapitola Žinkovy - Farní kostel sv. Václava, s. 124–128. ^{[nedostupný zdroj]}

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons