Kostel svatého Václava (Boseň)
| Kostel svatého Václava v Bosni | |
|---|---|
.JPG) Průčelí kostela sv. Václava v Bosni | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| okres | Mladá Boleslav |
| Obec | Boseň |
| Souřadnice | 50°30′16,78″ s. š., 15°1′22,75″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | turnovský |
| Farnost | Boseň |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o NOCI KOSTELŮ |
| Současný majitel | farnost Boseň |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Datum posvěcení | 28. září 1729 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | vrcholné baroko |
| Výstavba | okolo roku 1745 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen |
| Další informace | |
| Kód památky | 34601/2-1496 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Václava v Bosni je postaven na místě bývalého kostela sv. Jana Křtitele. Jedná se o cennou vrcholně barokní sakrální stavbu. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Kostel svatého Jana Křtitele
Stavba byla zcela zbořena po roce 1700. Fragment pískovcové konzoly s motivem lipových listů byl zazděn do vnitřní strany severní ohradní zdi hřbitova.[2]
Kostel svatého Václava
Nechala jej vystavět hraběnka Marie Alžběta z Valdštejna, rozená z Fürstenberka.[2] Kostel byl vysvěcen 28. září 1729.
Program záchrany architektonického dědictví
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1996-2000 na opravu kostela čerpáno 2 320 000 Kč.[3]
| rok | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 |
|---|---|---|---|---|
| částka | 900 | 500 | 520 | 400 |
Architektura
Kostel je orientovaný, jednolodní, obdélného půdorysu, se zaoblenými nárožími. Má pravoúhlý presbytář se sakristií na severní straně a se západní hranolovou věží zastřešenou cibulí a osmibokým sanktusníkem nad kněžištěm. Stěny kostela jsou členěny lizénami a prostou římsou pod střechou. Okna jsou s polokruhovými záklenky. Loď a sakristie jsou sklenuty valeně s lunetami. Presbytář je sklenut hladkým křížem. Kruchta kostela je zděná.
Vnitřní vybavení
Hlavní oltář
Hlavní oltář je rámový, rokokový, pocházející zřejmě doby okolo roku 1745. Je v něm umístěn starší hlavní oltářní obraz Zavraždění svatého Václava, který namaloval v roce 1733 Jan Jiří Hertl. V nástavci oltáře je původní obraz sv. Kateřiny.[pozn. 1] Pozoruhodné jsou barokní sochy sv. Vojtěcha, Prokopa a andělů od M. a J. Jelínků z Kosmonos, které se nacházejí na brankách.
Kazatelna
Od Josefa Jiřího Jelínka pochází i sochařská výzdoba kazatelny (andílci) a skupina postav zobrazující Křest Páně na víku dřevěné křtitelnice.
Boční oltáře
V kostele jsou dva boční oltáře:
- Barokní oltář Zvěstování Panny Marie, na levé straně, z roku 1731. Oltář je rámový s původním obrazem,[pozn. 2] jehož autor není znám, a horním obrazem sv. Anny od Jiřího Hislera z roku 1801.
- Oltář sv. Jana Nepomuckého. Jedná se o pseudobarokní umělecké dílo od bratří Konstantina a Dominika Bušků z roku 1897 s obrazem pocházejícím z této doby.
Oba oltáře roku 1897 opravil, natřel a pozlatil Václav Kokštein.[2]
Loď
Barokní zpovědnice pochází z roku 1723. Na poprsnici kruchty se nachází barokní obraz Večeře Páně, který byl zakoupen z bývalého kláštera sv. Jana Pod skalou, který je pozoruhodným dílem české malířské školy z počátku 18. století. Autory křížové cesty jsou J. a A. Bubákovi.
Zvony
Seznam zvonů doložených ve věži a sanktusníku kostela:[2]
| Výzdoba | Nápis | Průměr | Hmotnost | Historie zvonu | Stav |
|---|---|---|---|---|---|
| rostlinný motiv, reliéf krucifixu a erb Vančurů | Letha panie 1567 slit tento zwon ke cty a chwale panubohu wssemohauczymu a zalozeny swateho gana za urozeneho pana Hinka wancury z Rehnic a na Waleczowie od Petra wboleslavy Přepis: Léta Páně 1567 slit tento zvon ke cti a chvále Pánu Bohu všemohoucímu a založený svatého Jana, za urozeného Pana Hynka Vančury z Řehnic a na Valečově od Petra v Boleslavi[4] Alternativní přepis: Léta Páně 1567 slit tento zvon ke cti a chvále Pánu Bohu všemohoucímu a založený svatého Jana, za urozeného Pana Hynka Vančury z Řehnic a na Valečově od Petra Vančury[5] | 111 cm | Zvon z roku 1567. Plášť zvonu poškozen požárem. | Umístěn na věži | |
| bordura z akantů, listů a plodů, reliéf sv. Jana Nepomuckého | BYL JSEM LIT L. P. 1847 AN MNE ZRUŠIL VELKÝ V BOSNI POŽAR DAL MNE PŘELIT KRISTIAN HRABĚ Z WALDŠTEINA A WARTENBERKA OD KARLA PAULA Z ČESKÉ LÍPY | 103 cm | 700 kg | Zvon přelitý roku 1847. | Zrekvírován v roce 1916[4] |
| BYL JSEM LIT L. P. 1847 AN MNE ZRUŠIL VELKÝ V BOSNI POŽAR DAL MNE PŘELIT KRISTIAN HRABĚ Z WALDŠTEINA A WARTENBERKA OD KARLA PAULA Z ČESKÉ LÍPY | 78 cm | Zvon přelitý roku 1847. | Zrekvírován v roce 1916[4] | ||
| reliéf sv. Václava, ostružinový list[4] | Sv. Jan Nepomucký. V Praze přelil mě Leopold L. P. 1895 | 45 cm | 34 kg | Umístěn v sanktusníku. | Zrekvírován za první světové války |
| Umístěn 1934. Firma Rudolf Perner v Suché Vrbné – České Budějovice.[4] | Neznámý | ||||
| Umístěn 1934. Firma Rudolf Perner v Suché Vrbné – České Budějovice[4] | Neznámý |
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-20]. Identifikátor záznamu 146329 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 147–153.
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97.
- ↑ a b c d e f Zvony 2012 ...aneb zvon jako bytost [online]. [cit. 2020-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Václava – BOSEŇ. bosen-obec.cz [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online.
Literatura
- Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 6.
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II.. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 111.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Václava, Boseň (katalog biskupství litoměřického)
- Program NOCI KOSTELŮ – Boseň, kostel sv. Václava
- Kostel sv. Václava, Boseň Archivováno 29. 11. 2014 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel svatého Václava v Bosni.